První (a zatím jediný) starosta Chicaga narozený mimo území USA byl Čech z Kladna

Narodil se 9. 5. 1873 v hornickém Kladně jako Antonín Josef Čermák. Nikdo tehdy netušil, že právě tohle jméno jednou zazní z amerických novinových titulků, že bude vyslovováno s úctou i nenávistí, že se stane symbolem naděje pro chudé, přistěhovalce, utlačované — a zároveň noční můrou pro chicagské mafiány.

Byl rok 1873. Rakousko-Uhersko, těžký život, uhlí, chudoba. Když mu byl jeden rok, jeho rodiče udělali rozhodnutí, které jim změnilo osud — odešli do Ameriky.

S malým Antonínkem v náručí přistáli na Ellis Islandu a zamířili do Illinois. Toník tam rostl jako spousta jiných přistěhovaleckých dětí — rychle a tvrdě. Neznal pohodlí, znal dřinu. V dolech, v povoznictví, s lopatou v ruce. Ale měl sen.

V noci se učil. A ve dne poslouchal lidi. Uměl jim rozumět, protože byl jedním z nich. Nebyl to uhlazený politický profík. Mluvil tvrdě, jednoduše, ale pravdivě. A lidé ho začali poslouchat.

Stal se chicagským radním. Poslancem. A nakonec — v roce 1931 — starostou. V největším městě světa ovládaném zločinem, kde vládl strach, korupce a jméno Al Capone mělo větší váhu než ústava. A najednou přišel on — kluk z Kladna, který se toho nebál.

Postavil se mafii čelem. Řekl: „Chicago nebude řídit žádný gangster.“ A skutečně začal čistit město. Není divu, že si brzy udělal mnoho nepřátel. Ale nepolevil. Byl hrdý na svůj původ a věřil, že i dítě horníka může změnit svět.

Pak přišel osudný den — 15. února 1933. V Miami si podával ruku s právě zvoleným prezidentem Franklinem D. Rooseveltem. Padly výstřely. Mířily na Roosevelta, ale zasáhly Čermáka. Zemřel o tři týdny později. Jeho poslední slova, pronesená právě k Rooseveltovi, vešla do dějin:
„Jsem rád, že to nebylo na vás, pane prezidente.“

Zemřel jako hrdina. Jako člověk, který neuhnul. Jako muž, který stál mezi mocí a bezmocnými. Který měl sen a uskutečnil ho — ne pro sebe, ale pro druhé.

Jeho odkaz žije dál. V ulicích Chicaga dodnes najdete Cermak Road, stanici metra Cermak–McCormick Place, busty, pamětní desky, školní projekty. Ale jeho největší památník je neviditelný — je to odvaha ukázat, že není důležité, odkud pocházíte. Ale kam jdete. A proč.

Antonín Čermák není jen jméno z učebnice. Je důkazem, že i z uhelné špíny může vyrůst hvězda. A že čest, odvaha a srdce mají v politice místo — i když za to někdy zaplatíte cenu nejvyšší.

Zdroje: