Studená sprcha pro Plzeňský kraj. Ministerstvo vnitra mu nařídilo třetí pokus

Ministerstvo vnitra totiž v jednom z rozhodnutí udělilo Krajskému úřadu Plzeňského kraje něco, co připomíná pořádný úřední kartáč. Kraj dvakrát odpovídal na poměrně jednoduché dotazy, podruhé dokonce tvrdil, že údaje už opravil a prověřil. Ministerstvo pak otevřelo spis a u devíti případů zjistilo, že informace kraje jsou „zcela nepřezkoumatelné“. Výsledek? Vyřiďte to znovu. A máte na to 15 dnů.

Při čtení jsem si vzpomněl na dítě, které domácí úkol odevzdá špatně. Tatínek mu ho vrátí. Dítě jej opraví, vítězoslavně prohlásí, že tentokrát už je všechno zkontrolované, a odevzdá ho znovu. Tatínek se podívá na papír, chvíli mlčí a nakonec řekne: „Tak ještě jednou.“

Přibližně tak na mě rozhodnutí Ministerstva vnitra působí.

Jenže tady nejde o školní úkol. Jde o Krajský úřad Plzeňského kraje.

Celá věc přitom začala úplně dole, v malé obci Třebčice na Plzeňsku.

Občan chtěl informace týkající se vyřizování žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obec mu část požadovaných informací odmítla poskytnout a argumentovala mimo jiné množstvím podání, časovou a administrativní náročností a zneužitím práva. (Prostě se jim to nechtělo dělat). Krajský úřad se zastal obce.

Když tedy nebylo jednoduché získat potřebné informace přímo od obce, občan se nakonec obrátil na samotný kraj s mnohem jednodušší otázkou: Když už jste tyto případy sami řešili a máte k nim spisy, sdělte mi procesní údaje vy, když jste to neporučili obci. (Určitě měli radost, dělat práci za obec, ale mohli si za to sami.)

Krajský úřad poskytl odpověď 16. července 2026 pod č. j. PK-KDS/2740/26.

Jenže v údajích se objevily chyby a nesrovnalosti. U některých položek byl dokonce uveden rok 2026, přestože šlo o události roku 2025.

Občan proto na chyby upozornil a podal stížnost. Kraj dostal možnost svoji práci opravit.

Dne 22. července 2026 přišla takzvaná autoremedura, tedy zjednodušeně řečeno oprava vlastní předchozí odpovědi.

Kraj tentokrát výslovně napsal, že poskytuje údaje:

„opravené, doplněné, prověřené a rozepsané“.

To zní sebevědomě.

Jenomže ani tato druhá verze nebyla bez problémů. Občan upozornil například na případ 106/5 a na skupinu žádostí 106/34 až 106/42.

Takže opět stížnost a ta šla už na Ministerstvo vnitra. A tady se příběh začíná stávat opravdu zajímavým.

Kraj svoji práci před Ministerstvem vnitra hájil.

Dokonce napsal, že stěžovatelem namítané rozpory jsou „uměle vytvářeny samotným stěžovatelem“. V dalším stanovisku tvrdil, že legitimní účel žádosti je pouze „zdánlivý“ a že jde o „umělé vyvolávání sporu a diskuse“ s krajským úřadem.

Jinými slovy: kraj byl přesvědčený, že problém není v jeho odpovědích, ale v občanovi, který je pořád kontroluje.

Pak ale spis dostalo Ministerstvo vnitra.

A otevřelo ho.

Dne 18. srpna 2026 vydalo Ministerstvo vnitra rozhodnutí č. j. MV-123713-3/ODK-2026.

A najednou dostala věta o „uměle vytvářených rozporech“ úplně jiný nádech.

U žádostí 106/34 až 106/42, tedy u devíti případů, kraj uváděl konkrétní údaje o datu vyhotovení, vydání a vypravení rozhodnutí.

Ministerstvo ale zjistilo, že v podkladech, které mu kraj předložil, chyběla samotná rozhodnutí Obce Třebčice a doklady o jejich doručení.

A použilo formulaci, kterou bych na místě krajského úřadu opravdu nechtěl číst:

údaje jsou „zcela nepřezkoumatelné“.

Ministerstvo proto uvedlo, že je nemůže potvrdit.

To je docela rozdíl proti tvrzení, že rozpory vytváří občan.

Celá věc prošla Odborem kontroly, dozoru a stížností Krajského úřadu Plzeňského kraje.

V předkládacím dokumentu k Ministerstvu je jako vyřizující uveden Ing. Bc. Tomáš Krásný, LL.M. Dokument byl podepsán v zastoupení Mgr. Gabrielou Petrášovou, vedoucí oddělení metodiky, dozoru a stížností.

Ani vedení úřadu přitom nebylo o problému bez informace. Na předchozí podání reagovala také ředitelka Krajského úřadu Plzeňského kraje Mgr. Štěpánka Szabó, MBA.

Výsledkem celé cesty ovšem nakonec nebylo potvrzení, že je všechno v pořádku.

Výsledkem byl příkaz Ministerstva vnitra.

Výrok Ministerstva vnitra je naprosto konkrétní.

Tentokrát už nejde o další prosbu občana z malé vesnice.

Tentokrát je to příkaz Ministerstva vnitra.

A Krajský úřad Plzeňského kraje má na to jen 15 dnů.

Tak snad to vyjde napotřetí.

A tím zřejmě kontrola postupu kraje nekončí. Ministerstvo vnitra si 17. srpna vyžádalo také spisovou dokumentaci k samostatné žádosti o přešetření způsobu vyřízení stížnosti na postup ředitelky Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Na kraji tak bude nejspíš ještě veselo.

Nebo zase půjdeme k soudu, kde už občan nad Plzeňským krajem jednou vyhrál?

Malý občan vyhrál soud s Plzeňským krajem. Příběh jedné žádosti, která se změnila v bitvu s úřady

Zdroj: