Článek
Tento pocit mě ovládl poté, co jsem si před pár dny po delším čase otevřel portál idnes. Na jeho hlavní stránce byly v jednom okamžiku pěkně za sebou tyto titulky:
Můj dědeček Donald. Trumpova vnučka dává nahlédnout do soukromí
Havaji odzvonilo, v Liberci pečou dubajskou pizzu
Tančík se probudil a … Rusové na festivalu promítli animák, kterým diváky znechutili
Trumpovi se nelíbí jeho portrét v Coloradu. Účelově ho zkreslili, zlobí se
Divoce podjížděl na Nuselském mostě. Pak havaroval, auto převrátil na střechu
Smrt v autě rozdrceném o tahač s tankem. Litevský řidič kamionu dostal rok a půl
Nemá to háček. V New Yorku začala prodávat levná vajíčka kosmetická firma
Z výše uvedeného cítím určitý druh ideologického chaosu, který zasáhl české redakce hlavního mediálního proudu. Rozumím tomu. Z velkého milovaného zaoceánského bratra se jednou prezidentskou volbou stává protivná tchyně (i když je na Západě), a fanatičtí propagátoři absurdního zeleného údělu nyní bezskrupulózně tvrdí: „Ale my přece celou dobu říkali, že je to pitomost.“ Redaktoři, editoři, dramaturgové a ostatní médiusové nyní čekají na nového páníčka, který jim ukáže tu správnou cestu. Určí jim opět, kdo je všeobecně hodný a kdo je zlý, koho mohou kritizovat a koho naopak chránit, o čem se smí a nesmí mluvit. A pak to zase rozjedou.
Jedno je ale pro český rybníček jisté. Minimálně do podzimních voleb budou jakousi pretoriánskou gardou současné vládní garnitury. Třeba politicko-mafiánská kauza dozimetr je dokonale uklizena v mediálním kumbálu. V poslední době jsme o ní slyšeli pouze z úst ministra spravedlnosti Pavla Blažka, a to prostřednictvím těžko uvěřitelného výroku, že soudci se dozimetr bojí soudit. Vše navíc dorazil prohlášením, že dozimetr je nevysvětlitelný a sám má svázané ruce. Připomnělo mi to bohorovná slova ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že neměl žádné indicie o tom, co se dělo v motolské nemocnici. A tím je jako hlava zřizovatele z obliga. A je to. Jsem jen ministr.
„A co taková premiérská kampelička? Že nevíte, o co jde? I tam jsou mrtví a špinavé peníze“ konstatuje Petr Lachnit. Mediální ticho je přímo ohlušující.
Nechci všechny novináře házet do jednoho pytle. Nicméně charaktery řady z nich se již odhalují. Někteří pojedou propagandu až do hořkého trapného konce, jiní už pomalinku pokukují po jiném kabátu. Nic nového. Cirkus opět bude.
