Článek
Předpokládám, že ve vašich odpovědích se objeví následující: prosazování zájmů vládě spřízněných korporací, cizích vlád, nejrůznějších zelených lobbistů v Bruselu. A co občan?
Dojemná starost šéfa členů vládní garnitury o naše životy se jeví absurdní především poté, co jejich nekompetencí (a bohužel v některých případech i záměrem) se domácnostem i firmám bezprecedentně zdražily energie, olbřímí inflace znehodnotila úspory všech zhruba o třetinu, reálné průměrné mzdy klesly za čtyři roky o osm procent (o tolik si můžete koupit méně), bydlení se stalo luxusní komoditou pro horních deset tisíc, zadlužení státu vzrostlo o bilion korun (takzvaná pravice). Takřka zločinné osekání valorizací důchodů netřeba připomínat. Vždyť přece svoboda a prosperita.
Fialova parta je tak v rétorice dnešních dní laciná jako akční leták v supermarketu. Sice jsme vám všechno zdražili, ale věřte nám, nyní je to skutečně doopravdy výhodné. Klamou nás od rána do noci s nevyřčeným falešným sloganem: teď si nás vyberte znovu a sleva vás nemine. Jenže ta minulá fakt nebyla zadarmo. Pokud jste si někdy v akci koupili výrobek, který se i přes nízkou cenu ukázal jako nepoužitelný, proč byste ho kupovali opět?
Uskupení Spolu před několika dny představilo „program“, jehož obsahem je pelmel nejrůznějších nekonkrétních floskulí. Nedivím se. Příkladem budiž téma daní, které kdysi bývalo hlavním tahákem především ODS. Po zkušenostech ve stylu slibem nezarmoutíš, se v nabídce voličům objevila pouze tato jednoznačně kategorická větička: „zásadní změny daní maximálně jednou za volební období“. Vzpomínám si, že když se za socialismu zdražovalo, soudruzi přišli s prohlášením, že došlo k úpravě cen. Problém ale byl, že vždy směrem vzhůru. Chytrá horákyně i teď bledne závistí. Příslib, že „ochráníme domácnosti a podnikatele před růstem cen energií“, netřeba komentovat.
„Při zkoumání programu Spolu jsem překvapivě nenašel žádnou zmínku o fialovém slibu, že za další čtyři roky budeme mít platy jako v Německu“ konstatuje Petr Lachnit. V podstatě jde o přiznání velkohubého plácnutí do vody, které se jaksi nesmí připomínat. My to ale dělejme. Musíte totiž věřit jim, ne vlastní peněžence či vlastním očím. A také jejich mediálním slouhům, kteří vás o tom přesvědčují každým dnem s leitmotivem – co si stěžujete, vždyť se máte dobře!
Často se setkávám s názorem, že Česko snese všecko. Pojďme přispět k tomu, aby to neplatilo. Tato země a její občané si to zaslouží.
