Článek
Přesně to platí o partičce mých dobrých známých, kteří každým rokem na Štěpána vyrážejí na několikakilometrový sběr z Bohnic podél Vltavy do Klecánek, poté přívozem do Roztok a následně Tichým údolím směr Únětice.
Jednou jsem tento tělu a duši prospěšný výlet s nimi absolvoval, a rozhodně nelitoval. Jako průměrného houbaře znajícího pouze tradiční plodnice v podobě hřibů, lišek, kozáků či bedel mě zarazilo, s jakou samozřejmostí se dá i koncem prosince naplnit papírová taška boltcovitkou bezovou (lidově Jidášovým uchem), penízovkou sametonohou či hlívou ústřičnou. Hotový zázrak přírody.
Zmíněné druhy nejsou jen kulinářsky zajímavé, ale mají i nesporně blahodárné účinky pro naše zdraví. Vždyť právě penízovka a boltcovitka patří mezi nejoblíbenější houby v Číně a okolních zemích. Prvně jmenovaná se často přezdívá jako „vánoční houba“, někteří ji typicky sbírají pro štědrovečerní polévku. Roste na odumírajícím či mrtvém dřevě hlavně listnatých stromů. Je indikátorem toho, že je strom starý a odumírá. Tak jako letošní rok před Silvestrem… Penízovka zklidňuje organismus, je prevencí degenerativních nemocí, jako je Alzeheimerova choroba. Má i antibakteriální a protizánětlivé účinky, podporuje celkovou imunitu.
Na rozdíl od penízovky lze Jidášovo ucho najít celoročně, a to nejčastěji na kmenech černého bezu, ale také na vrbě či buku. Tvarem a záhyby připomíná ušní boltec člověka, proto ten název. Dá se skvěle sušit, po opětovném namočení za několik minut zcela obnoví svoji původní podobu. Má mnoho léčivých účinků, zlepšuje psychický stav, snižuje vysoký krevní tlak, zabraňuje kornatění cév a trombóze, je prevencí infarktu myokardu. Disponuje rovněž výraznými antioxidačními účinky, využívá se při vyčerpanosti organismu.
Následnou příjemnou únavu z výletu střídá očekávání. Jeden z účastníků pravidelně z úlovku připravuje luxusní kyselo-pálivou polévku na čínský způsob, plnou čerstvých hub, zeleniny a různých roztodivných chutí. Potěší chuťové pohárky i organismus po vánočních gastronomických orgiích a před těmi silvestrovskými.
„Takže pokud chcete spojit příjemnou procházku s houbařením, a následně podpořit i své zdraví, zimní houbařina je takřka ideálním řešením,“ uvádí Petr Lachnit. Jednoduché doporučení pro úspěch zní: i tyto houby potřebují vlhko, a hlavně listnatý porost. Pár stupňů mrazu jim nevadí. V klasickém smrkovém lese příliš nepochodíte, i když i v něm je krásně také v zimě. Neváhejte, a vyrazte. Záměna za jedovaté druhy je nemožná. Ale i bez hub to stojí za to.
