Článek
Uměle nízké úrokové sazby a expanze úvěrů
Podle rakouské teorie hospodářského cyklu (Mises, Hayek) je jednou z hlavních příčin bublin na trzích politika centrálních bank. ČNB v letech 2013–2021 držela úrokové sazby extrémně nízko a dokonce zavedla kurzový závazek, aby uměle oslabovala korunu. Tím došlo k levnému úvěrování a masivnímu nárůstu hypoték.
V důsledku toho se kapitál přelil do nemovitostí – nejen kvůli rostoucí reálné poptávce po bydlení, ale i proto, že investoři hledali ochranu proti znehodnocení fiat měny. Byty se staly uchovatelem hodnoty a jejich ceny rostly rychleji, než by odpovídalo fundamentům.
Malinvestice a nedostatek nabídky
Rakouská škola hovoří o tzv. malinvesticích – špatném umístění kapitálu vyvolaném umělými signály z trhu. V Česku se kapitál nesměřoval do levného a dostupného bydlení, ale do investičních bytů, často prázdných či využívaných jen pro krátkodobé pronájmy.
Problém umocňuje rigidní stavební legislativa. Nová výstavba v Praze a Brně se povoluje i deset let, což brání tomu, aby nabídka pružně reagovala na poptávku. Výsledkem je situace, kdy se ceny nafukují nejen díky úvěrové expanzi, ale i díky umělému omezení nabídky.
Rozdíl oproti americké krizi 2007
Americká hypoteční krize byla způsobena především nadprodukcí – levné peníze vedly k masivní výstavbě a následnému přebytku domů. V Česku je situace opačná: levné peníze vedly k nafukování cen stávajících bytů, protože bariéry ve výstavbě znemožnily větší developerský boom. Proto zde hrozí spíše dlouhodobá krize dostupnosti než náhlý cenový kolaps.
Důsledky pro společnost
- Mladé domácnosti jsou vytlačovány z vlastnického bydlení a nuceny k drahým nájmům.
- Nerovnost majetku roste, protože ti, kdo koupili byty v době levných peněz, výrazně zbohatli, zatímco ostatní ztratili možnost pořídit si vlastní bydlení.
- Trh práce je deformován, protože vysoké náklady na bydlení tlačí na mzdy a snižují mobilitu pracovní síly.
Rakouské řešení
Rakouská škola by zdůraznila, že dlouhodobým řešením není další regulace, ale naopak:
- Zastavení umělé úvěrové expanze – trh musí fungovat s reálnými úrokovými sazbami, které odrážejí skutečné časové preference, nikoli politické rozhodnutí bankovní rady.
- Deregulace stavebnictví – zrychlení povolovacích procesů a odstranění bariér pro novou výstavbu.
- Omezení role státu v přerozdělování a dotacích, které často deformují trh a zvýhodňují úzké skupiny.
