Článek
Fiat peníze a jejich slabiny
Rakouská ekonomická škola dlouhodobě upozorňuje, že peníze vydávané státem a kontrolované centrální bankou jsou náchylné k inflaci a zneužití. Umělá expanze peněz snižuje kupní sílu úspor a deformuje cenové signály v ekonomice. To vede k hospodářským cyklům, bublinám a následným krizím.
Kryptoměny jako tržní alternativa
Bitcoin a další kryptoměny vznikly právě jako reakce na tyto problémy. Jejich nabídka je předem daná (u bitcoinu maximálně 21 milionů mincí) a není možné je libovolně tisknout. To je v souladu s rakouským důrazem na vzácnost a stabilitu peněz.
Navíc kryptoměny fungují na decentralizované síti. Neexistuje centrální autorita, která by mohla jednostranně měnit pravidla nebo devalvovat měnu. To připomíná myšlenku spontánního řádu, kterou Hayek zdůrazňoval – peníze mohou vznikat tržně, ne z rozhodnutí státu.
Ochrana před inflací a morálním hazardem
Z pohledu rakouské školy kryptoměny umožňují jednotlivcům chránit se před důsledky státní politiky:
- Inflace fiat měn znehodnocuje úspory, zatímco pevně omezená nabídka kryptoměn má inflační tlaky potlačit.
- Bankovní systém spoléhá na záchranu státem („too big to fail“), zatímco kryptoměny fungují na principu individuální odpovědnosti.
Limity a otevřené otázky
Rakouská škola ale zároveň upozorňuje, že kryptoměny zatím nejsou dokonalým platidlem: volatilita, omezené přijetí a technické překážky brání masovějšímu používání. Přesto je jejich existence důkazem, že trh hledá cestu k pevnějším penězům než je fiat systém.
