EURO čeká finále „dobro proti zlu“. Fandit se bude jen jednomu týmu

Ale pojďme popořadě. Proč má letošní finále EURO tak jednoznačného diváckého favorita? A proč to není tým, který se dostal do finále podruhé v řadě, což je úctyhodný výkon?

Anglická šeď

Nevím, jestli si to pamatujete, ale Anglie se do minulého finále, kde prohrála po kontroverzním momentu, kdy Ital Chiellini v prodloužení strhl k zemi Angličana Saku, také dostala po docela nudném fotbalu. Výjimku tvoří snad jen zápasy ve vyřazovací části s Německem a s Ukrajinou, které Angličané vyhráli 2-0 a 4-0.

Letos? Naprostá bída. Angličané pod Garethem Southgatem se úspěšně pronudili základní skupinou, kterou ovládli s 5 body a skóre 2-1 po výhře 1-0 nad Srbskem, kterou hned zkraje zápasu zařídil Belligham, a dvou remízách – 1-1 s Dány a 0-0 se Slovinci. Všichni si pamatujeme zápas osmifinále se Slováky, ve kterém byli naši podceňovaní východní sousedé vlastně dost dlouho lepší. A hlavně, na rozdíl od Anglie se snažili častěji hrát fotbal. Srazila je poslední akce v nastaveném čase. Stačilo 30 sekund, a o Anglii byste už nevěděli. Ale i antifotbal je fotbal a Anglie šla dál.

Ve čtvrtfinále to byla nuda proti Švýcarům, kterou rozhodly až penalty. Opět si netroufám říct, že Anglie byla lepší. Ale vyhrála. Semifinále proti docela fotbalovým Nizozemcům nejdřív vyrovnal Kane z penalty, aby to pak v 90. minutě pro Albion rozhodl Ollie Watkins. Anglie se pronudila až do finále. Alespoň, že se tam s ní nepronudila také Francie, vůbec nejnefotbalovější tým turnaje, který dal první (A POSLEDNÍ) gól ze hry až v semifinále.

Ale chápu to. EURO je specifické, je to turnaj, jde jen o několik zápasů. Jedna chyba a všechno může být úplně jinak. Proto Southgate se svým týmem hraje na jistotu. Jenže tahle jistota úplně zabíjí fotbal. Nikoho nebaví koukat na vyčkávání za stavu 0-0 nebo 1-1. To je pomalá smrt zábavy u všech velkých turnajů a možná s tím bude potřeba něco udělat, zatraktivnit pravidla tak, aby se nuda nevyplácela.

Španělské barvy

To španělská hra na letošním EURO je o něčem jiném. Neříkám, že to je ten nejlepší fotbal na světě, ale je barevný, je útočný, je docela zábavný. Ze Španělů je cítit síla a odvaha, žádná bojácnost. A v jejich dresu září nejbarevnější talent současnosti, 16letý Lamine Yamal. Jeho výstavní semifinálový gól proti antifotbalové Francii byl fantastický po všech stránkách. Byl krásný, pomohl vyřadit nejvíce nesympatický tým, a dal ho nejmladší hráč šampionátu.

Španělé začali cestu turnajem ve skupině smrti. Rozbili docela silné Chorvatsko 3-0, aby pak trochu bojovali s Italy (1-0 po vlastní brance Calafioriho) a se sympatickými Albánci (také 1-0). Plný počet bodů, bez obdržené branky. Slušné. V osmifinále měli slabší Gruzínce, které sfoukli 4-1 a bylo zábavné se na to utkání dívat. Ve čtvrtfinále přišel další velký soupeř, Němci. Španělé je nakonec přetlačili 2-1 v prodloužení a šli do semifinále proti antifotbalové Francii, jak jsem již řekl. Tu nastěstí porazili, a tak ve finále bude hrát fotbal alespoň někdo.

Viděl jsem na internetu různé memes na téma, že celá Evropa bude fandit Španělsku. Myslím si, že vtipy fungují i proto, že jsou částečně pravdivé. V tomhle případě to tak je určitě. Španělsko hraje (docela) zábavný fotbal, Anglie hraje nudu. Španělsko má zábavného a sympatického mladíčka Yamala, Anglie má nafrněného a nesympatického Bellinghama. A hlavně - Anglie má Harry Kanea. A jak víme z jiného vtipu, tenhle turnaj proto musí vyhrát Španělsko. Harry Kane totiž ještě nikdy nic nevyhrál. I ten Bayern od jeho přestupu nic nevyhrál.

Anglie EURO ještě nikdy nevyhrála. Španělé už třikrát. Mám v hlavě zábavný scénář - v neděli přidají Španělé čtvrtý triumf, a pomůže jim k němu velkou měrou 16letý klučina, co rád útočí.