Článek
„Polovina“ je ve světě nadprůměr
Průzkum se ptal jednoduše: důvěřujete vědě hodně, trochu, málo, nebo vůbec? Česko odpovědělo „hodně“ v 49,2 % případů a „trochu“ ve 40 %. Nedůvěru („málo“ nebo „vůbec“) vyjádřilo jen 5,5 % lidí. Dohromady tedy 89,3 % Čechů vědě důvěřuje alespoň trochu, což je v celosvětovém pořadí 9. místo (světový průměr je 70 %).
Víc než polovina lidí důvěřuje „hodně“ jen v 16 zemích, od Španělska (68 %) po Francii (50 %). Česko je těsně pod touto hranicí. Pořadí uprostřed tabulky ale nepřeceňujte: země od 17. do 22. místa dělí necelé dva body, což je méně než chyba měření.
Žebříček: 25 zemí s nejvyšší „velkou“ důvěrou ve vědu
Za sedm let o 14 bodů víc, a pandemický skok se udržel
V roce 2018 mělo „velkou“ důvěru ve vědu jen 35 % Čechů. V pandemickém roce 2020 to bylo 49 % a v roce 2025 je to pořád 49 %. Jinde se důvěra po pandemii vracela zpět: světový podíl (bez Číny) klesl z 39 na 31 %. Mezi 108 zeměmi, které byly zkoumány ve všech třech vlnách, se Česko posunulo z 42. místa (2018) na 25. (2020) a 19. (2025). Zpráva Wellcome přitom označuje celý region Východní Evropa za ten, který se vrátil k úrovni z roku 2018, takže Česko je výjimka.
Podíl lidí s „velkou“ důvěrou ve vědu, 2018–2025
Sousedé: Německo vepředu, Polsko a Slovensko vzadu
Němci mají velkou důvěru v 60 %, Rakušané v 53 %, Maďaři ve 40 %, Slováci ve 24 % a Poláci ve 14 %. U Polska je třeba opatrnost: většina Poláků volí odpověď „trochu“ (63 %), takže rozdíl vypovídá částečně i o stylu odpovídání. Pokud sečteme „hodně“ a „trochu“, je Česko s 89 % před Polskem (77 %) i Slovenskem (73 %). Poláci a Slováci zažili v roce 2020 podobný skok jako Češi (na 46 a 48 %), ale poté se vrátili: Polsko dokonce pod úroveň z roku 2018 (25 → 14 %). Německo, Rakousko i Maďarsko si část zisku nechaly, Česko si ho nechalo skoro celý.
Důvěra ve vědu v Česku a u sousedů (%)
Lékařům a vědcům ano, vládě a novinářům ne
Česko je zajímavé kontrastem. Vědcům „hodně“ věří 55 % lidí a lékařům se sestrami 62 %, ale vládě jen 11 % a novinářům 9 %. V obou případech jde o méně než světový průměr. Od roku 2018 přitom vzrostla důvěra ve vědce z 39 na 55 %, v lékaře z 55 na 62 % a v sousedy z 25 na 36 %. Důvěra ve vládu (12 → 11 %) a novináře (7 → 9 %) se téměř nezměnila. Podle zprávy Wellcome je důvěra ve vědu zvláštním druhem institucionální důvěry: s důvěrou ve vládu souvisí jen slabě (korelace 0,18), s důvěrou ve vědce výrazně silněji (0,46).
Podíl lidí s „velkou“ důvěrou: Česko vs. svět
Kdo věří méně: ženy, lidé bez vysoké školy, starší
Největší propast je mezi pohlavími. Muži věří „hodně“ v 58 %, ženy ve 41 %, rozdíl 17 bodů je statisticky významný. V roce 2018 přitom činil jen 7 bodů (38 vs. 31 %): muži si pandemický nárůst udrželi a prohloubili (38 → 54 → 58 %), ženy část zisku ztratily (31 → 45 → 41 %). Vysokoškoláci mají velkou důvěru v 67 %, lidé se středním vzděláním ve 46 %. Nejvíc věří lidé ve věku 35–49 let (60 %), nejméně lidé po padesátce (42–43 %). Důvěra také roste s příjmem. To odpovídá globálnímu zjištění Wellcome: důvěra ve vědu souvisí s finančním zabezpečením a vzděláním.
Velká důvěra ve vědu podle skupin, Česko
Pozor na malé skupiny: u základního vzdělání (68 lidí) je chyba měření zhruba ±12 bodů.
Důvěra není totéž co souhlas
Vysoká důvěra se automaticky nepřenáší do konkrétních postojů. Na tom trvá i šéf Wellcome John-Arne Røttingen. Češi jsou k očkování zdrženlivější než svět, klimatickou změnu vnímají méně vážně, ale od umělé inteligence čekají skoro dvakrát víc užitku než průměr planety.
Češi a věda v praxi: Česko vs. svět
Co data neříkají
- Srovnatelnost v čase. Otázka je ve všech třech vlnách stejná, ale způsob sběru dat v Česku jsme neověřovali. Zpráva Wellcome upozorňuje, že se u některých zemí měnil (příkladem je Čína), podrobnosti jsou v technické zprávě. Rok 2020 byl navíc ovlivněn pandemií. Globálně klesla „aspoň trochu“ důvěra z 80 % (2020) na 72 % (108 zemí s daty ve všech vlnách). Část propadu ale způsobila změna metodiky sběru dat v Číně. Bez Číny je podíl s „velkou“ důvěrou téměř stabilní (32 % → 31 %).
- Důvěra není „víra“ ani znalost. Otázka měří, nakolik lidé vědě důvěřují.
- Malý vzorek. V Česku odpovídalo 1 001 lidí, chyba měření celkem zhruba ±3 body, u podskupin víc.
- Srovnávání zemí. Lidé v různých kulturách volí krajní odpovědi různě ochotně.
Zdroj a metodika. The Wellcome Trust (2026): Wellcome Global Monitor – Trust in science under pressure, doi:10.21955/wellcomeopenres.1115455.1. Data sbírala Gallup (Gallup World Poll), analýzu vedl Ipsos. Podíly za země vážené váhou respondentů (WGT), světový průměr váhou populace (PROJWT). Výpočty z veřejných mikrodatasetů vln 2018, 2020 a 2025 jsme ověřili proti publikované zprávě: světový podíl „hodně“ 26 % (2025), „hodně“ + „trochu“ 70 %, seznam 16 zemí nad 50 % a světové hodnoty 2018 (32 %) a 2020 (41 %) se shodují. Otázka: „In general, would you say that you trust science a lot, some, not much, or not at all?“.
Při zpracování dat a přípravě textu a grafů byl použit jazykový model Claude Sonnet 5.5 (Anthropic).
