Článek
Historický soubor fotografií zachycuje poválečný život ve městě, dnes již neexistující domy i společenské události. K největším překvapením patří unikátní snímky spojené s natáčením československé komedie Rodinné trampoty oficiála Tříšky se Sašou Rašilovem starším.
Jablonné v Podještědí na začátku druhé poloviny 20. století. Lidé v ulicích, spolkový život, prvomájové průvody, domy, které už dávno nestojí. A také filmaři a známá československá komedie.
To všechno ukrývá historické album z roku 1950, které bylo dlouhá desetiletí zapomenuté. Původně přitom mělo sloužit jako základ městské kroniky.
„Z neznámých důvodů však skončilo v zapomnění a více než sedm desetiletí leželo netknuté na neznámém místě. Teprve letos na jaře se tento historický poklad dostal do mé ruky,“ popsal Petr Pazdera, rodák z Jablonného, sběratel a člen Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí.
Podle něj album obsahuje vzácné poválečné snímky zachycující tehdejší společenství, společenský život i postupnou proměnu tváře města.
Když do Jablonného přijeli filmaři
Patrně největší pozornost přitahují fotografie související s natáčením filmu Rodinné trampoty oficiála Tříšky z roku 1949. V hlavní roli oblíbené veselohry se objevil Saša Rašilov starší.
Jablonné v Podještědí ve filmu posloužilo jako dějiště rekreace rodiny hlavního hrdiny. Filmaři využili město a jeho okolí pro exteriérové scény. Natáčelo se například v dnešních ulicích Zdislavy z Lemberka a Cvikovská.
Historické album nyní nabízí jiný pohled než samotný hotový film. Nezachycuje pouze místa před kamerou, ale také dění kolem natáčení a atmosféru, která příchod filmařů do města provázela.
„Dochované snímky nabízejí neopakovatelný pohled přímo do zákulisí filmového štábu, reakcí tehdejších obyvatel i dobové atmosféry města. Právě tyto záběry vzbudily mezi pamětníky i příznivci historie velký ohlas,“ uvedl Pazdera.
Domy zmizely, fotografie zůstaly
Filmové zákulisí ale představuje pouze jednu část objeveného souboru. Album je zároveň svědectvím o každodenním a společenském životě poválečného Jablonného.
Fotografie zachycují spolkovou činnost i prvomájové průvody. Nechybí ani snímky spojené s tehdejšími politickými událostmi. Dochovala se například fotografie smuteční piety před budovou MNV po úmrtí Klementa Gottwalda.
Z dnešního pohledu mají velkou dokumentární hodnotu také záběry městské zástavby. Na fotografiích jsou domy a ulice, jejichž někdejší podobu už současní obyvatelé Jablonného v ulicích neuvidí.
Album tak umožňuje porovnávat dnešní město s jeho podobou před více než sedmdesáti lety.
Fotografie připomíná i „1000 let německého Jablonného“
Mezi materiály se nachází také připomínka události z roku 1926, která byla prezentována jako oslava „1000 let trvání německého Jablonného“.
Údajné založení města v roce 926 však podle Pazdery neodpovídá reálným historickým pramenům. Fotografie je proto zajímavá především jako ukázka toho, jak se v minulosti pracovalo s historií a městskou mytologií.
Jeden soubor fotografií tak spojuje několik různých období a podob Jablonného – od připomínky meziválečné události přes poválečný společenský život až po filmové natáčení.
Historie nemá zůstat zamčená v archivech
Petr Pazdera se historii rodného města věnuje dlouhodobě. Je členem Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí, založil a spravuje webové stránky spolku i jeho sociální sítě, jejichž prostřednictvím zveřejňuje historické materiály a fotografie.
„Mým cílem je, aby paměť našeho regionu nezůstávala uzamčená v archivech, ale byla dostupná všem, kteří k Jablonnému mají vztah,“ vysvětlil.
A nalezené album by nemělo zůstat pouze záležitostí internetu či několika nadšenců do regionální historie. Společnost přátel historie města plánuje na rok 2027 přednášku spojenou s projekcí, během níž chce album a fotografie představit svým členům i dalším zájemcům.
Více než sedmdesát let starý soubor se tak po desetiletích zapomnění znovu stává součástí paměti Jablonného v Podještědí.
Celkový náhled jednoho z listů alba
Celkový náhled dalšího listu alba s popisky archiváře
Krejčovský Pánský salón se ve filmu změnil na prodejnu rybářství
Budova Jizerských pil byla ve filmu penzionem Harmonie; děvčata z Jablonného jako filmový kompars
Filmaři při přípravě, režisér Josef Mach a Lída Vostrčilová
Občané města čekají na filmování… až vyjde sluníčko před Hotelem Lev
Filmový štáb v akci
Rudolf Hrušínský s kronikářem se zmrzlinou
Rudolf Hrušínský
Felix Le Breux a R. Hrušinský při polední přestávce u kronikáře Januse, po černé kávě
Režisér J. Mach při rozmluvě s R. Hrušínským
Lída Vostrčilová a Saša Rašilov před Rybářskými potřebami




