Proč mě v ulicích čím dál víc iritují plechové krabice na fasádách?

Rád se procházím našimi městy i vesnicemi a sleduji, jak se postupně mění jejich tvář. V poslední době mi ale při těchto toulkách stále častěji něco kazí radost z pohledu na okolní architekturu.

Kam se podívám, tam na mě z fasád domů, novostaveb i paneláků svítí nevkusně namontované venkovní jednotky klimatizací.

Komfort versus estetická katastrofa

Chápu, k čemu slouží a proč zažíváme tak obrovský boom. Letní tropy začínají být neúnosné a v zimních měsících mohou moderní klimatizace s funkcí vytápění představovat poměrně úspornou alternativu ke klasickému topení. Není proto divu, že jejich obliba stále roste.

Dokážou v bytě či rodinném domě udržet příjemnou teplotu a při správném výběru i provozu mohou výrazně snížit náklady na vytápění. Jenže způsob, jakým je lidé – a bohužel i někteří řemeslníci – instalují, mě nutí kroutit hlavou.

Poznáte práci „garážmistrů“?

Na svých cestách narážím na leccos a někdy okamžitě poznám práci amatérů, kteří koupili levný přístroj v supermarketu a na divoko ho namontovali na čelní zeď domu. Výsledkem jsou křivě visící krabice, nevzhledně vedené trubky a vibrace, které musí sousedům hučet až do ložnice.

Jak mě ale poučil kamarád technik, kvalitní montáž vypadá úplně jinak. U moderní invertorové jednotky je potřeba správně spočítat výkon, odborně připravit a vyvakuovat chladivový okruh a použít antivibrační silentbloky. Právě ty pomáhají omezit přenos vibrací a hluku do konstrukce domu.

Jenže i ten nejlepší řemeslník musí občas poslechnout majitele domu, který neústupně ukáže prstem na to nejhorší možné místo.

Nechceme dopadnout jako na jihu

Když cestujeme do Itálie, Řecka nebo zemí bývalé Jugoslávie, mnozí ten pohled dobře známe. Na fasádách historických budov i moderních vil se často objevují venkovní jednotky umístěné bez většího ohledu na okolní architekturu. A z některých navíc na chodníky nekontrolovaně odkapává voda.

Vypadá to hrozně a zbytečně to narušuje vzhled ulic.

Ale proč bychom stejnou vizuální katastrofu měli dopustit u nás? Věšet jednotku rovnou na čelo domu, hned za zdí obýváku, je sice nejjednodušší, ale zároveň často nejméně citlivé řešení. A to nejen z pohledu estetiky, ale někdy i kvůli hluku a vibracím.

Kde zasáhnou památkáři

Leckde naštěstí zasahují památkáři, což je v mnoha případech dobře a pomáhá to chránit historická centra před necitlivými zásahy do architektury. Jenže památková zóna nekončí za každým rohem a plošně nás před vizuálním smogem neochrání.

Mimo chráněné oblasti už zbývá jen spoléhat na zdravý rozum a ohleduplnost. Vždyť stačí tak málo – trochu přemýšlet, poradit se s odborníkem a najít pro to monstrum vhodnější místo.

Kam s ní, aby dům netrpěl?

Ideální je schovat jednotku z přímého dohledu. Nabízí se například umístění na podlahu balkonu či lodžie, na plochou střechu, do technického dvora nebo alespoň na boční, méně viditelnou stranu domu.

U bytových domů je navíc potřeba myslet na to, že fasáda zpravidla patří mezi společné části domu. Instalace venkovní jednotky proto může vyžadovat souhlas příslušných orgánů SVJ či vlastníků.

Skrytá hrozba: Neřízený kondenzát

Velkým kamenem úrazu, se kterým se na procházkách také setkávám, je neřešený odvod kondenzátu. Při chlazení vzniká voda na vnitřní jednotce, při vytápění zase může odkapávat z venkovní jednotky, například během odmrazování.

Zatímco profesionál vyřeší odvod vody tak, aby nezatékala po fasádě ani neobtěžovala okolí, amatér nechá jednoduše trčet hadičku do prostoru.

Voda pak může ničit omítku, v létě kapat lidem na hlavy a v zimě vytvářet pod domem nebezpečné ledovky. To spolehlivě nastartuje sousedské války.

Zapomínat se nesmí ani na správné proudění vzduchu. Když se venkovní jednotka uvězní v těsném výklenku bez dostatečného prostoru pro nasávání a výfuk vzduchu, může se zhoršit její účinnost a zvýšit hlučnost.

S rozmyslem do budoucna

Klimatizace je geniální celoroční pomocník. V létě chladí, v zimě může levně a efektivně hřát a já tento komfort přeji každému. Když ale vidím ten současný divoký západ na našich fasádách, neubráním se přání: kéž by bylo při příštích instalacích v našich městech a obcích o něco víc rozumu.

Umístit venkovní jednotku s rozmyslem nemusí stát o nic víc peněz ani úsilí, ale může nám všem ušetřit spoustu estetických facek.

Prosím, nedávejme šanci dalším plechovým krabicím v průčelí našich domů!