Článek
Zvuk, který pozná každý pamětník
Vybírám si čaje v přihrádce prodejny, když tu se mi ozve z kapsy saka hudba mobilu. Starší paní u pokladny radostně zakřičí:
„Jé, to byla znělka Zákruty!“
Ano, paní je pamětnice.
A já měl tu čest a štěstí, že jsem mohl v této populární redakci jako redaktor a moderátor tvořit mnoho let.
Historie pořadu
Kultovní motoristický rozhlasový pořad Pozor, zákruta! se poprvé objevil ve vysílání Československého rozhlasu v sobotu 14. dubna 1962. Jeho ikonická znělka vznikla na motivy charlestonu Yes Sir, That’s My Baby z roku 1925. Díky znělce se značka pořadu stala okamžitě rozpoznatelnou – kdykoli zazní, posluchači „pamětníci“ ji spojí právě se Zákrutou.
Původně šlo o slovenský rozhlasový formát, který se rychle stal populární. Magazín byl určený nejen pro motoristy, ale i pro nemotoristy a věnoval se silničnímu provozu, dopravní výchově, historii dopravy i novinkám z automobilového světa. Postupně rozšířil témata na veřejnou dopravu, cyklistiku, mototuristiku, motoristické sporty, technologické novinky, ekologii a udržitelný rozvoj.
Zákruta se přitom vždy snažila působit hlavně preventivně. Aut bylo sice na silnicích méně než dnes, ale některé situace z provozu jsou věčně aktuální. Redakční kolektiv dokázal pořadem zaujmout humorem a praktičností, což mnozí posluchači dodnes pamatují.
Redakční kolektiv rozhlasového pořadu Pozor, zákruta! Úplně vpravo první motoristická novinářka u nás - Zuzana Bubílková
Vysílání a popularita
Relace, u jejíž kolébky stál Vladimír Brychta (na snímku vpravo dole), začínala jako 15minutový týdeník na národním okruhu Bratislava. Postupně se prodlužovala a dostala prostor na federální stanici Hvězda/Československo, vysílala se každý den 55 minut. Po rozpadu federace v roce 1993 zůstala součástí programu Slovenského rozhlasu a na Slovensku se vysílá dodnes. Posluchači ji tam najdou také online a v podcastech. Zdárně ji vede redaktor a moderátor Ľuboš Kasala.
V 70. a 80. letech byla Pozor, zákruta! nejpopulárnějším pořadem Československého rozhlasu, vysílala se z Bratislavy a posluchače si získala kombinací analytické a kritické publicistiky a jedinečné hudby. Program hrál zahraniční hity, které se jinde téměř neobjevovaly – zejména anglosaskou hudbu. Kvóty anglických písní byly tehdy tři denně, ale v Zákrutě se všechny tři hity objevily během jediného vysílání, což pořad činilo jedinečným.
Pořad vysílal přímo ze silnic, přinášel rozhovory s řidiči a jejich zkušenosti, s chodci nebo cyklisty. Přinášel i kritiku servisů či upozornění na nedostatky dopravního vybavení. Prostor dostávaly i známé osobnosti, které na první pohled neměly k motorismu blízko – například ministr financí Václav Klaus v roce 1990. Často to byli herci či zpěváci, kteří sdíleli veselé příhody z cest nebo premiéry svých písní. V osmdesátých letech měl pořad zhruba 3,5–4 miliony posluchačů v celé federaci.
Redaktoři Zákruty Václav Bálek (vlevo) a Petr Šimáček
Vzpomínky s prodavačkou
S prodavačkou jsme zavzpomínali na pořad, který neměl obdoby. Poslouchali ho mladí i staří, řidiči i nemotoristé.
„Vzpomínám i na ty krásné české písničky Matušky, Hany Zagorové, Heleny Vondráčkové nebo Karla Gotta,“ zasnila se prodavačka.
Že jste taková pamětnice, řekl jsem jí, tak vám povím jednu vzpomínku na Karla Gotta, když jsem s ním natáčel rozhovory:
„Karel vždy uváděl, že nejlépe si sám zazpívá v autě. Prý tam mu nezazvoní pošťák, neotravuje hospodyně a podobně.“
„Škoda, že se už ten pořad nevysílá. Byl suprový,“ loučili jsme se s prodavačkou.
A já jí na její přání ještě jednou pustil znělku z mobilu – stejně jako to dělám všude jinde, kde mi zazní telefon. Ta znělka se totiž nikdy neoposlouchá.
Jo, krásné vzpomínky.
Kdo chce zavzpomínat na znělku pořadu, můžete pustit ZDE:
