Článek
Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro Českou mincovnu realizovaného v květnu 2023 společností STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1746 dospělých obyvatel ČR.
Vztah Čechů k drahým kovům je velmi dobrý, vnímají je zejména jako investiční nástroj pro uchování hodnoty. Všímají si ale i sbírkového potenciálu, který zlatou minci či medaili zhodnocuje nad rámec ceny kovu. Pro tři pětiny respondentů (58 %) je investice do zlata ochranou před inflací, pro nákup drahých kovů lidé preferují kamenné prodejny. Česká mincovna, jediný domácí producent oběžných mincí s licencí ČNB, letos slaví 30 let od svého založení. Při té příležitosti nechala zpracovat rozsáhlý průzkum veřejného mínění.
Hlavní zjištění průzkumu:
· Každý desátý Čech má doma zlatou cihličku, stejný podíl má doma zlatou investiční minci.
· Zlatou minci si lidé nejvíce spojují s investicí, každý šestý (16 %) si minci z drahého kovu někdy již koupil, nejčastěji za účelem zhodnocení peněz.
· Pro téměř tři pětiny lidí (58 %) je zlato investicí, která chrání před inflací.
· Čtvrtina těch, kteří si zlato již koupili, do něj investovala více než 150 tisíc korun.
· Mezi drahými kovy lidé preferují zlato (56 %), stříbro je až třetí, poráží ho platina.
· Lidé, kteří do zlata zatím neinvestují, by se v případě budoucího nákupu většinou rozhodli pro cihličky.
· Sbírku či tematické kolekce si tvoří necelá čtvrtina lidí (23 %), kteří drahé kovy vlastní.
· Důvodem pro neinvestování do zlata je nejčastěji nedostatek finančních prostředků.
Investice do drahých kovů
Pro investici do zlata a dalších drahých kovů se více než polovina lidí (56 %) rozhodla sama, častěji muži. Přesně pětině to doporučil bankéř nebo finanční poradce, v 16 % to byli přátelé či rodina, 4 % reagovala na reklamu. Sami se pro nákup drahých kovů rozhodli spíše muži (64 %) než ženy a spíše vysokoškoláci (71 %), na radu bankéře či finančního poradce dali nejčastěji lidé ve věku mezi 45 a 59 lety. Informace ze světa financí lidé čerpají hlavně z internetu včetně sociálních sítí. Pro 48 % lidí je to hlavní zdroj, pro 74 % pak jeden ze zdrojů.
„Na příkladu zlatých mincí v posledních letech vidíme, že si je lidé pořizují spíše z investičních důvodů a jako ochranu před inflací. Sbírky si tvoří jen čtvrtina těch, kdo cihličky, mince či medaile nakupují. Velmi oblíbenou minci Český lev si koupilo o mnoho více prvozákazníků, než u takovýchto výjimečných edic bývalo dříve obvyklé. Lidé, kteří chtějí hlavně zhodnocovat, si tak kromě zlatých cihliček kupují i mince, kde je nad rámec ceny kovu i značný sběratelský potenciál,“ říká obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix.
Mezi lidmi, kteří si drahý kov v nějaké podobě již někdy koupili, ať už za účelem investice, ochrany hodnoty, či sbírky, vedou vysokoškolsky vzdělaní. Učinil tak zhruba každý pátý z nich (22 %), nejčastěji (21 %) se jednalo o lidi z domácností s čistým příjmem přes 60 tisíc korun měsíčně. Více než polovina těchto lidí svou minci, medaili či slitek stále má ve svém držení (58 %). Mezi vlastníky má téměř polovina uloženo do 50 tisíc korun, třetina do 150 tisíc korun, desetina pak má uloženo přes půl milionu korun.
Drahé kovy, kryptoměny, zlato „na papíře“
Tři pětiny lidí považují zlato za příliš konzervativní investici; na druhou stranu jen pětina lidí považuje investice do kryptoměn za zajímavější než investice do zlata. S tím, že kryptoměny jsou zajímavější investicí než zlato, souhlasí významně častěji lidé ve věku do 29 let (30 % z nich). Muži souhlasí častěji (61 %) než ženy s tím, že zlato je příliš konzervativní. A třetina lidí ví, že je možné investovat do zlata i jen „na papíře“ (stanete se držiteli dokladu o tom, že jste do zlata investovali, fyzicky jej však nemáte), vnímají ale tuto možnost spíše jako méně bezpečnou a jako stejně či méně výhodnou.
