Článek
Pan Rajchl ve svém postu samozřejmě hledá chybu v policii, která prý slouží jako „kladivo vůči normálním lidem, kteří nepředstavují sebemenší nebezpečí.“
Přitom celá tato situace má naprosto jednoduché řešení, místo vyhrožování napadením může babička láskyplně napsat, jak moc Fialu nenávidí a počastovat ho takovou snůškou nadávek, která může plně konkurovat obsahu jakékoliv fotbalové šatny. Jsme přece dospělí lidé, tak snad se zvládneme sebekontrolovat natolik, že nebudeme nikomu vyhrožovat.
Mezitím bych doporučil místním „bojovníkům za svobodu projevu“ vyhledat, jaká zranění může taková několikakilová dlažební kostka způsobit.
A toto se týká všech komentářů.
U všech politiků (i dalších osobností).
Jejich pisatelé by měli nejméně skončit na podání vysvětlení a následně přispět do státního rozpočtu po jednání místní přestupkové komise.
Následně mě zaujala následující část Rajchlova příspěvku:
"Na svém profilu najdu skoro u každého příspěvku mnohem horší komentáře, včetně perel ve znění „dávej si na ty svoje parchanty pozor, aby se jim něco nestalo“ u fotek mých dětí.
Nikdy jsem však nezaznamenal, že by kterýkoliv z orgánů činných v trestním řízení byť jen hnul brvou.
Vzhledem k tomu, že nejsem zbabělec jako Zdechovský, Kolář nebo Fiala, tak tyhle ubohé projevy neřeším, ovšem nebetyčně mě štve ten neskutečný dvojí kilometr, jenž je v náší (sic!) zemi uplatňován."
Zatím děti nemám, ale kdybych měl, tak jakýkoliv podobný komentář okamžitě končí na policii, na domě jsou kamery, děti chodí na lekce sebeobrany a já nosím na pase devítku. Ale to je asi věc charakteru.
