Článek
O jednání a krocích paní Vohralíkové se proslýchaly ne příliš pěkné věci, ať už z dob senátních nebo z dob hradních. Volba této dámy za šéfku kanceláře byla celkem nepokrytě prosazována prezidentovým ‚přítelem na telefonu‘ Petrem Kolářem, který ji tam de facto protlačil a vychvaloval její organizační kvality, kterých jsme si mohli všimnout třeba při organizaci opulentního setkání elit se vstupným za dvě stě tisíc korun na osobu, které na objednávku Hradu uskutečnila firma na paní kancléřku navázaná. Paní Vohralíková také proslula velmi nevybíravými způsoby jednání vůči podřízeným. Dokázala se rázně popasovat s nejbližším okruhem Pavlových spolupracovnic, ať už s šéfkou jeho kabinetu nebo s tiskovou mluvčí. Madam se tam chovala, jak napsal kdysi Vančura, ‚jako lancknechti ve městě, jehož bylo dobyto‘, což mi přijde jako trefné poetické vyjádření.
Pravý důvod odchodu Vohralíkové z funkce znám není, jen se spekuluje, že by v něm mohl mít prsty její původní doporučovatel Petr Kolář. To je postava, která má na českou politickou scénu vliv sice ne tolik formální, ale velmi silně neformální a velmi silně efektivní. Myslím, že se od něj dočkáme ještě ledasčeho. Nezapomeňme, že tento muž stál v roce 1997 u kořene děje události, která vešla do dějin pod názvem ‚Sarajevský atentát‘. V té době byl velvyslancem ve Švédsku a z jeho spolupráce s Josefem Zieleniecem, tehdejším ministrem zahraničí, vzešla záležitost, na jejímž konci byl pád Klausovy vlády a předčasné volby v roce 1998. Nezapomínejme na tyto věci, jsou velmi důležité, protože ukazují na to, jací lidé je páchají.
Zajímavé je také to, jak málo se média zabývají tím, kdo je pan Vašina a proč byl právě on vybrán na místo své předchůdkyně. Pouze pronikla informace, že je to ředitel české pobočky americké neziskovky Aspen Institut.
Nepíše se skoro ani o Aspen Institutu, jako by to byla normální nadace, která působí humanitárním či jiným způsobem ve středo a východoevropských republikách, zejména postsovětského prostoru. Je to ale trošku složitější. Aspen Institute otevíral v Praze Václav Havel ve spolupráci s Madeleine Albrightovou a celé to financoval Zdeněk Bakala. Už tahle trojice osob je dost silná a výmluvná. Je zajímavé, kdo všechno z našich politiků útrobami Aspenu prošel, neboť to je školící organizace. Někdo by mohl dedukovat, já to nedělám, ale připomenu, že i takováhle možnost by mohla být, že je to jakýsi předstupeň zpravodajských služeb, kde se rozhoduje o tom, s jakým českým – v daném případě – politikem lze počítat při prosazování amerických zájmů. Přehled jmen, co prošla Aspenem, je docela opulentní: předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ministr vnitra Vít Rakušan a řada dalších „prvoligových“ politiků, ale nejen ti. Najdeme tam třeba i Pavla Kavánka, šedou eminenci mezi českými bankéři. Je třeba vědět, že Aspen Institute proniká ve svých aktivitách do všech důležitých kruhů a má nepochybně vliv na to, co se u nás děje v politice, v ekonomice, dokonce i v médiích, protože Aspen Institute pořádá i kurzy, které mají proškolit důležité osoby coby nositele „správného“ vnímání světa.
Proto Aspen Institutem prošli novinářka Emma Smetana, herec Jiří Mádl, Bob Kartous, poradce ministra školství, jehož nedávnou éru v čele Pražského inovačního institutu vyšetřovala protimafiánská policie. Samozřejmě nemůže chybět i sám prezident, generál Petr Pavel, ministr zahraničí Jan Lipavský, dokonce Josef Středula, náš hlavní odborář, a další. Je to spousta známých jmen, která prošla útrobami Aspenu. Z toho si lze udělat pěkný obrázek o tom, jak se sdružují lidé, kteří mají rozhodovat o naší budoucnosti. Teď k nim tedy patří také nový šéf prezidentské kanceláře. No, ne patří, ale on to bude patrně celé organizovat. Je možné, že se další akce Aspenu budou konat právě na Hradě, to se nechme překvapit.
