Článek
Morální, právní a ekonomický rozbor
Téma bezdětnosti a důchodového systému se často vrací v debatách o spravedlnosti a udržitelnosti. Vzniká otázka: Je člověk, který se rozhodne pro bezdětnost, v důchodu příživníkem? Podívejme se na problém z více úhlů pohledu – morálního, právního, ekonomického i společensko-filosofického.
1. Morální pohled
Argument proti bezdětným:
Kritici tvrdí, že bezdětní „nepřispěli“ novou generací do systému. Důchody jsou totiž financovány průběžně – dnešní pracující živí důchody dnešních seniorů. Pokud někdo děti nemá, může to působit jako jednostranné čerpání.
Argument na jejich obranu:
Bezdětní lidé celý život pracují a platí odvody – často i vyšší, protože nemají daňové úlevy. Nepřímo tak financují školství, zdravotnictví a důchody rodičů. Morálně tedy přispívají jinak: penězi místo výchovy nové generace.
Subjektivní rovina:
Rozhodnutí nemít děti je soukromá volba. Důvody mohou být zdravotní, ekonomické, ekologické či čistě osobní. Označovat bezdětné za „příživníky“ je spíše ideologické než férové.
2. Právní pohled
V českém právu je nárok na důchod odvozen od odpracovaných let a zaplacených odvodů, nikoli od rodičovství.
- Péče o dítě se sice započítává jako doba pojištění, ale počet dětí nemá přímý vliv na výši důchodu (výjimkou je novější institut tzv. „výchovného“ – malý bonus za vychované dítě).
- Právně proto nelze bezdětné označit za příživníky, pokud splnili podmínky účasti v systému.
3. Ekonomický pohled
Udržitelnost systému
Na makroúrovni je pravda, že méně dětí znamená méně budoucích plátců odvodů. Vysoká míra bezdětnosti proto může ohrozit stabilitu průběžného důchodového systému.
Individuální úroveň
Na úrovni jednotlivce to vypadá jinak:
- Bezdětný celý život platí plné odvody, často vyšší než rodič (ten má daňové slevy).
- Rodič má sice nižší efektivní odvody, ale investuje obrovské prostředky do výchovy dětí, které budou jednou přispívat do systému.
Číselné porovnání – kdo přispívá více?
Pro modelový výpočet použijeme:
- Průměrná hrubá mzda: 554 tis. Kč/rok.
- Celkové odvody (zaměstnanec + zaměstnavatel): 31,9 % = 177 tis. Kč/rok.
- Daňová sleva na dítě: 15 tis. Kč/rok.
- Náklady na výchovu dítěte do 18 let: 2 350 tis. Kč → anualizovaně 130 tis. Kč/rok.
A) Bezdětný (pracující, průměrná mzda)
- Roční odvody: 177 tis. Kč.
- Náklady na děti: 0.
- Celkový roční přínos: 177 tis. Kč.
B) Rodič s 1 dítětem (plný výdělek)
- Odvody po slevě: 161 tis. Kč.
- Hodnota výchovy: 130 tis. Kč.
- Celkový přínos: 292 tis. Kč.
C) Rodič se 2 dětmi (plný výdělek)
- Odvody po slevách: 146 tis. Kč.
- Hodnota výchovy: 261 tis. Kč.
- Celkový přínos: 407 tis. Kč.
D) Nejhorší scénář – rodič 2 dětí s poklesem výdělku
Pokud rodič pečuje o malé děti a jeho příjem klesne o 20 % (typicky mateřská, rodičovská, částečný úvazek) po dobu výchovy dětí:
- Nový hrubý příjem: 443 tis. Kč/rok. (80% z 554 tis. Kč/rok)
- Odvody (31,9 %): 141 tis. Kč.
- Po odečtu 2 slev: 30 tis. Kč.
- Hodnota výchovy: 261 tis. Kč.
- Celkový přínos: 372 tis. Kč.
Shrnutí rozdílů:
- Bezdětný: 176 tis. Kč/rok.
- Rodič 1 dítě: +115 tis. více.
- Rodič 2 děti (plný výdělek): +231 tis. více.
- Rodič 2 děti (pokles výdělku o 20%): +195 tis. více.
5. Společensko-filosofický pohled
Otázka důchodů je i otázkou hodnot:
- Solidarita: Rodiče investují čas a peníze do výchovy dětí, proto by jejich role měla být společensky více oceněna.
- Individualismus: Každý má právo rozhodnout o svém životě, a pokud pracuje a odvádí pojištění, neměl by být označován za příživníka.
Závěr
Bezdětný člověk není příživníkem, protože celý život přispívá do systému. Přesto se ukazuje, že rodiče přispívají nejen odvody, ale i výchovou nové generace – a jejich celkový přínos je z pohledu společnosti mnohem vyšší.
Z hlediska spravedlnosti a udržitelnosti se proto nabízí dvě cesty:
- Více ocenit rodičovství v důchodovém systému (výchovné, bonusy, úlevy).
- Diversifikovat zdroje důchodů – kombinace průběžného systému kdy bezdětní budou mít důchody nižší a soukromého spoření (investování) kdy si bezdětní díky nižším výdajům mohou na důchod více uschovat.
