Článek
Stát jako majoritní akcionář ČEZ a prostor pro snížení cen elektřiny v době energetické krize
1. Postavení státu jako akcionáře ČEZ
Česká republika vlastní přibližně 70 % akcií ČEZ, a. s., což jí zajišťuje rozhodovací většinu na valné hromadě. Má vliv na strategii, složení orgánů společnosti i politiku výplaty dividend.
Zároveň se však řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK):
- § 212 odst. 1 – akcionáři musí jednat v zájmu společnosti a všech akcionářů,
- § 244 – chrání minoritní akcionáře před utlačováním.
Judikatura (např. NS 29 Cdo 4824/2007) učí, že pokud rozhodnutí majority je hospodářsky racionální a dlouhodobě prospívá společnosti, nelze je považovat za poškozování minorit.
2. Ekonomická logika návrhu nižší ceny pro domácnosti
2.1 Snížení inflace a ochrana reálné hodnoty akcií
Inflace degraduje reálnou hodnotu dividend i tržní ocenění ČEZ. Regulovaná nebo snížená cena elektřiny pro domácnosti by mohla snížit inflaci a zachovat reálnou hodnotu akcií.
2.2 Získání a udržení zákazníků
Levnější nabídka po energetické krizi (opatření DPI) mohla posílit loajalitu a tržní podíl. Přestože by zisky krátkodobě klesly, část by stejně byla odvedena formou mimořádné daně a dividend. Nižší zisky by tak vedly k nižší dani a výsledný efekt pro rozpočet státu by se významně nelišil.
2.3 Nižší dividendy, samofinancování Dukovan
Pokud by ČEZ vygeneroval nižší čistý zisk, logicky by vyplatil nižší dividendu. Zbylá část prostředků by zůstala uvnitř firmy a mohla být využita k samofinancování výstavby nového jaderného bloku Dukovany II.
To by mělo zásadní fiskální přínos: snížilo by tlak na budoucí státní výdaje a zadlužení, protože projekt by byl více hrazen z vlastních zdrojů společnosti, nikoli z rozpočtu.
2.4 Reputační a regulatorní přínos
Snížená cena by oslabila tlak na další mimořádné daně či regulaci a posílila reputaci ČEZ coby odpovědného a stabilního hráče.
3. Realistický odhad dopadu snížení ceny elektřiny o 50 % na inflaci
Podle dat z ČNB a ČSÚ je váha elektřiny v CPI zhruba 4 %. Při snížení ceny o 50 %:
→ Snížení inflace o cca 2 procentní body.
Makroekonomicky zásadní zásah, který by kromě ochrany kupní síly domácností snížil tlak na měnovou politiku ČNB.
4. Právní rizika — spory s minoritními akcionáři
Minorita by mohla argumentovat, že prodej pod tržní cenou je poškození společnosti. Stát však mohl doložit, že:
- opatření stabilizuje trh,
- chrání reálnou hodnotu akcií před inflační erozí,
- a zajišťuje dlouhodobý růst hodnoty firmy skrze vyšší zákaznickou bázi a menší regulatorní rizika.
Taková argumentace má reálnou šanci obstát, zejména pokud by byla formálně zakotvena ve strategii společnosti a obhajována jako obrana před makroekonomickými škodami.
5. Zahraniční precedenty: snížení cen a dopad na inflaci
- Francie (bouclier tarifaire): zmrazení cen plynu a omezení růstu elektřiny na 4–15 %. INSEE vyčíslil, že opatření snížilo inflaci o 1–3 p.b., podle metodiky až o 2,6 p.b. za cenu ~2,2 % HDP.
- Spojené království (Energy Price Guarantee): plošné slevy a cenové stropy. Opatření pomohlo zabránit skokovému růstu CPI, ale stálo desítky miliard liber.
Tyto příklady dokazují, že snížení cen energií je účinný nástroj proti inflaci, byť fiskálně náročný. V případě ČEZ by však část nákladů nesl samotný podnik, nikoli přímo státní rozpočet.
6. Závěr
Stát měl jako majoritní akcionář možnost prosadit strategii, která by:
- snížila inflaci o cca 2 p.b.,
- omezila potřebu vysoké mimořádné daně, protože zisk by byl přirozeně nižší,
- vedla k nižším dividendám a tím k samofinancování Dukovan,
- ochránila reálnou hodnotu akcií ČEZ a posílila dlouhodobý tržní podíl.
Namísto toho byla zvolena cesta maximalizace krátkodobých zisků a jejich odčerpání prostřednictvím dividend a mimořádných daní. To sice pomohlo státnímu rozpočtu v letech 2022–2023, ale zvýšilo tlak na budoucí veřejné finance a oslabilo možnost ČEZ investovat z vlastních zdrojů.
Scénářové porovnání: vysoké zisky ČEZ vs. nižší ceny elektřiny a samofinancování Dukovan
Varianta A – Maximalizace zisků (realita 2022–2023)
- Cenová politika: ČEZ prodává elektřinu za tržní ceny (SPOT, forwardy).
- Zisky: rekordně vysoké díky rozdílu mezi nízkými výrobními náklady a vysokou tržní cenou.
- Daně a dividendy:zavedení mimořádné daně (windfall tax),
výplata rekordních dividend (145 mld. Kč v roce 2023). - Dopad na inflaci: žádná přímá úleva, inflace zůstala vysoká.
- Dopad na zákazníky: domácnosti a podniky platily rekordní ceny, tlak na rozpočty a konkurenceschopnost.
- Investiční kapacita: zisky byly odvedeny státu, ČEZ má méně prostředků na samofinancování Dukovan.
- Dopad na stát: krátkodobě posílený rozpočet, dlouhodobě vyšší tlak na výdaje (financování jádra).
Varianta B – Regulovaná cena pro domácí trh
- Cenová politika: ČEZ část výroby prodává českým domácnostem a firmám o 50 % levněji než je tržní cena.
- Zisky: nižší než ve variantě A, ale stále pozitivní díky nízkým výrobním nákladům.
- Daně a dividendy:nižší zisk = nižší mimořádná daň,
nižší dividenda, více prostředků zůstává v ČEZ. - Dopad na inflaci: odhad snížení celkové inflace o ~2 p.b. (CPI). To by ovlivnilo měnovou politiku i reálné příjmy domácností.
- Dopad na zákazníky: nižší ceny energií, nižší náklady firem, posílení konkurenceschopnosti, vyšší tržní podíl ČEZ.
- Investiční kapacita: více prostředků zůstává v ČEZ → možnost samofinancování Dukovan II a dalších investic.
- Dopad na stát: krátkodobě menší příjem z daní a dividend, dlouhodobě nižší tlak na budoucí rozpočtové výdaje (menší nutnost dotovat jádro).
Shrnutí
- Varianta A (realita): krátkodobě výhodná pro státní rozpočet, dlouhodobě oslabuje investiční kapacitu ČEZ a zvyšuje tlak na budoucí vládní výdaje. Inflace zůstala vysoká.
- Varianta B (alternativa): krátkodobě nižší příjem státu, ale nižší inflace (cca -2 p.b.), posílení zákaznické báze ČEZ, ochrana reálné hodnoty akcií a snížení budoucí fiskální zátěže díky samofinancování Dukovan.
Z čistě ekonomického pohledu by varianta B byla dlouhodobě udržitelnější, a to jak pro ČEZ, tak pro státní rozpočet. Varianta A řešila urgentní rozpočtový problém, ale za cenu vyšších budoucích nákladů.
