Článek
Nový průzkum společnosti MEDIAN o postavení a budoucnosti Evropské unie přinesl na první pohled poměrně jasný obrázek. 39 procent respondentů zařadil mezi zastánce „silné Evropy“, 29 procent mezi zastánce „slabé EU“ a zbytek označil za nerozhodnuté nebo názorově nekonzistentní.
Jenže při čtení samotných otázek a odpovědí vzniká poněkud jiný obraz.
Ne proto, že by byla čísla MEDIANu špatně. Problém je spíš v tom, jak jsou následně interpretována.
A právě tady stojí za to na chvíli zapomenout na pojmy „silná Evropa“ a „slabá EU“ a podívat se přímo na odpovědi lidí.
Největší skupina chce méně pravomocí pro Brusel
Jedna z nejzajímavějších otázek se týkala budoucího uspořádání Evropské unie.
Největší jednotlivá skupina, 36 procent respondentů, odpověděla, že by se měly pravomoci vrátit národním státům a měl by se oslabit vliv Bruselu.
Dalších 21 procent chce zachovat současný model fungování Evropské unie.
Pro dobrovolnou spolupráci skupin členských států se vyslovilo 13 procent.
A pro hlubší integraci a federaci s jednou společnou vládou pouze 10 procent.
Dvacet procent lidí nedokázalo otázku posoudit.
To je poměrně důležitý výsledek.
Pokud bychom totiž tuto otázku popsali jednoduše podle nejčastější odpovědi, zněla by asi takto:
Největší část české veřejnosti nechce další centralizaci EU. Naopak chce část pravomocí vrátit členským státům.
To je něco jiného než tvrzení, že Češi podporují „silnou Evropu“.
MEDIAN sice tuto skutečnost ve svém materiálu uvádí. Dokonce píše, že další prohlubování evropské integrace mezi respondenty nezískává výraznější podporu.
Později však výsledky převádí do mnohem obecnějšího rozdělení na „silnou“ a „slabou“ Evropu.
Co vlastně znamená „silná Evropa“?
Tady se dostáváme k podstatě problému.
„Silná EU“ není odpověď, kterou by si respondent jednoduše vybral v jedné otázce.
MEDIAN ji vytvořil kombinací odpovědí na několik různých otázek. Do této skupiny se dostali lidé, jejichž názory odpovídaly představě EU, která je soudržná uvnitř a současně dokáže společně prosazovat svůj vliv navenek.
Takových respondentů bylo 39 procent.
To je legitimní analytický postup.
Ale je potřeba si uvědomit, že těchto 39 procent neodpovědělo na otázku „Chcete silnou EU?“
Je to výsledek následného třídění odpovědí.
Stejně tak 29 procent „slabá EU“ není 29 procent lidí, kteří v průzkumu jednoduše řekli, že chtějí slabou Evropskou unii.
To je důležitý rozdíl.
Čtyřicet procent vidí Evropu jako společenství národních států
Další otázka se týkala evropské identity.
Největší skupina, 40 procent, považuje Evropu za společenství různých národů a států, které spojuje právo, občanské svobody a spolupráce.
To je poměrně jasné vyjádření podpory evropské spolupráci.
Ale zároveň je v něm něco, co by při zjednodušeném použití pojmu „silná Evropa“ mohlo zapadnout.
Respondenti totiž výslovně mluví o různých národech a státech.
Dalších 21 procent dokonce říká, že Evropa jako celek žádnou společnou identitu nemá.
Patnáct procent zdůrazňuje křesťanské kořeny a tradiční evropské hodnoty a osm procent preferuje otevřenou, multikulturní a liberální Evropu.
MEDIAN proto správně konstatuje, že Evropanství je v českém prostředí nejčastěji spojováno se spoluprací mezi národními státy.
Jenže právě tento výsledek poněkud komplikuje jednoduché rozdělení společnosti na příznivce „silné“ a „slabé“ Evropy.
Obrana ano. Evropská armáda už tolik ne
Podobně zajímavá je otázka evropské bezpečnosti.
MEDIAN ji komentuje titulkem:
„EU má posílit obranu, ale zachovat závislost na NATO.“
Jenže samotná čísla jsou rozmanitější.
Pro posílení obrany při zachování NATO je 20 procent.
Pro vybudování společné evropské armády a úplné osamostatnění Evropy od současného systému je 14 procent.
Patnáct procent chce především evropskou roli garanta mezinárodního práva a dalších 14 procent vidí Evropu jako mírového prostředníka.
Devět procent chce ponechat bezpečnost výhradně jednotlivým státům.
Tady je opět vidět, jak může titulek změnit vnímání výsledku.
Ano, přibližně třetina respondentů podporuje určitou formu posílení evropské obrany.
Ale pouze 14 procent podporuje skutečně samostatnou evropskou armádu.
To jsou dvě dost rozdílné věci.
Češi nechtějí evropskou geopolitickou konfrontaci
Ještě jedno číslo je podle mě mimořádně zajímavé.
Na otázku, jak by měla Evropa přistupovat ke světovým velmocím, odpovědělo 47 procent respondentů, že by měla hledat kompromisy a udržovat vyvážené obchodní vztahy se všemi stranami.
Pouze 20 procent chce, aby EU vystupovala tvrdě jako jednotný blok a prosazovala vlastní strategické zájmy.
Stejných 20 procent by naopak nechalo vztahy s velmocemi na jednotlivých členských státech.
Tady už je výsledek poměrně jednoznačný.
Největší část české veřejnosti nechce z Evropské unie dělat agresivně vystupující geopolitický blok.
Chce spíše spolupráci, kompromis a vyvažování vztahů.
Kde tedy vzniká dojem „silné Evropy“?
Nejzajímavější je závěrečná interpretace průzkumu.
MEDIAN uvádí, že podpora silné Evropy je výrazná, není však většinová ani dominantní. Následně dodává, že v souhrnu převažují odpůrci tohoto směřování a lidé s nevyhraněným postojem.
První část je bez problémů.
Druhá už vyžaduje trochu opatrnější čtení.
Máme totiž 39 procent „silná EU“, 29 procent „slabá EU“, 16 procent „nevím“ a 16 procent „nekonzistentní“.
Posledních 16 procent přitom MEDIAN sám popisuje jako lidi, jejichž odpovědi nevytvářejí konzistentní celek.
Není tedy správné automaticky je označovat za odpůrce silné Evropy.
Mohou mít například rádi silnější evropskou spolupráci v jedné oblasti a současně chtít více pravomocí pro národní státy v jiné.
Právě proto ostatně vznikla samostatná kategorie „nekonzistentní“.
Průzkum tedy neříká, že Češi chtějí slabou EU
Stejně tak by ale bylo chybou z výsledků vyvodit opačný závěr a tvrdit, že Češi jednoznačně odmítají Evropskou unii.
Takový závěr data nepodporují.
Čtyřicet procent lidí spojuje Evropu se spoluprací, občanskými svobodami a právem.
47 procent chce, aby Evropa při jednání se světovými mocnostmi hledala kompromisy a udržovala vyvážené vztahy.
Přibližně třetina respondentů podporuje posílení evropské obrany.
A současně je největší jednotlivou odpovědí na otázku vnitřního uspořádání EU požadavek na návrat části pravomocí členským státům.
To všechno může existovat současně.
Co tedy podle mě průzkum skutečně ukazuje?
Pokud bych měl výsledek shrnout bez pojmů „silná“ a „slabá“ Evropa, vyšel by mi tento obraz:
Češi většinově nejsou proti evropské spolupráci. Zároveň však nemají výraznou podporu pro další centralizaci Evropské unie.
Největší část veřejnosti chce zachovat důležitou roli národních států.
V zahraničních vztazích převládá preference kompromisu před konfrontací.
V bezpečnosti existuje poměrně silná podpora evropské obrany, ale výrazně menší podpora samostatné evropské armády.
A při pohledu na evropskou identitu převažuje představa spolupracujících národních států nad představou jednoho evropského politického národa.
To je podle mě nejzajímavější zjištění celého průzkumu.
A možná také důvod, proč je dobré číst nejen komentář výzkumné agentury, ale především otázky, které skutečně dostali respondenti.
Čísla totiž často říkají něco trochu jiného než titulky.
Anketa
Zdroj
MEDIAN: Postavení a vývoj EU v současném světě, výzkum na vzorku 1100 respondentů, květen–červen 2026.
