Článek
Představte si svět, kde byznys neřídí trh, ale úřednický aparát, který rozhoduje, kdo dostane „spravedlivý“ kus koláče. Zní to neuvěřitelně? Realita dotační politiky EU!
Dotace jsou jako obří švédský stůl, kde se tlačí ti nejdravější – od podnikatelů se zvláštním talentem na vyplňování žádostí až po zemědělské barony, kteří místo pšenice pěstují dotace. Skuteční inovativní hráči? Ti si mohou jít tak akorát hodit vidle.
Zemědělství: Chléb náš vezdejší a dotace k němu
Evropská unie si řekla, že bez dotací by naši farmáři umřeli hlady. A tak přišel systém, kde na každý hektar orné půdy dostanete peníze – bez ohledu na to, jestli na něm roste pšenice, solární panely nebo plevel. Chcete být moderní farmář? Kašlete na traktory a raději si pořiďte chytrého dotačního poradce.
Nejlepší na tom je, že čím větší statek máte, tím víc dostanete. A tak zatímco malí zemědělci bojují o přežití, velcí hráči mají na nové traktory, bazény a Lamborghini. Koneckonců, proč by zemědělec nemohl jezdit po poli supersportem, že?
Zelená energie: Kdo nečerpá, není eko
Dotace na obnovitelné zdroje energie? To je zlatý důl! Stačí postavit solární elektrárnu na polích, které by jinak mohla obdělávat stáda dobytka, a peníze se jen hrnou. A jestli se vám podaří připojit se k některému ze zelených „projektů století“, můžete si mnout ruce.
Mezitím obyčejný člověk platí účty za elektřinu, které rostou rychleji než dotační fondy. Ale co, hlavně že máme vítr v turbínách a solární panely, co vyrábějí proud hlavně tehdy, když ho nikdo nepotřebuje.
Startupy: Dotační kapitalismus v praxi
Máte skvělý nápad na podnikání? Zapomeňte na investory nebo vlastní úspory – přihlaste se do dotačního programu! Hlavní je, aby váš projekt měl dostatečně „inovativní“ název a byl zalit zelenou omáčkou.
A tak vznikají firmy, jejichž hlavním produktem není produkt, ale excelová tabulka s žádostí o dotaci. Po pár letech se firma slavnostně rozpustí a její zakladatelé s úsměvem nastoupí do dalšího dotačního programu. Hlavně nikdy nehrát o vlastní peníze!
Dopravní infrastruktura: Stavíme, bouráme, dotujeme
Evropské fondy rády sponzorují nové dálnice, cyklostezky a železnice. Problém je, že se někdy zapomene, kde mají vést. A tak máme cyklostezky končící v poli, mosty, co vedou odnikud nikam, nebo dálnice, které se po pár letech musí opravit – samozřejmě opět z dotací.
Největší mistři dotační magie si pak postaví projekt, který vypadá dobře na papíře, ale v reálném světě je nepoužitelný. Ale koho to zajímá? Hlavní je, že peníze tekly správným směrem.
Co s tím?
Dotace jsou jako droga – jakmile se na ně někdo přisaje, jen tak se nepustí. Přitom bez nich by se paradoxně možná žilo lépe. Místo toho, aby se podnikalo na základě reálné poptávky, máme byznys řízený tabulkami z Bruselu.
Jediné řešení? Přestat dotace rozdávat a nechat trh, aby rozhodl, co má hodnotu. Ale ruku na srdce – opravdu věříte, že se politici vzdají možnosti rozdávat cizí peníze „těm správným lidem“? Nejspíš ne. A tak nám nezbývá než se připravit na další vlnu dotací – tentokrát třeba na boj proti klimatické změně v kancelářích nebo na programy na integraci robotů mezi lidi.
Dokud budou dotace, vyžírkové a podvodníci budou vždy o krok napřed.