Kauza Jiřikovský: Hrál ministr Blažek roli v rozhodnutí Nejvyššího soudu?

V kauze podnikatele Jiřikovského a jeho nabídky darovat státu kryptoměny v hodnotě miliardy korun stále zůstává zásadní, dosud nezodpovězená otázka: Sehrál ministr spravedlnosti Pavel Blažek roli při rozhodování Nejvyššího soudu, který povolil vydání nesmazané elektronické techniky státu?

Tento krok může mít dalekosáhlé důsledky. Pokud by se potvrdilo, že ministr – přímo nebo prostřednictvím svých lidí – ovlivnil rozhodnutí soudu, šlo by o závažné narušení nezávislosti justice, jednoho ze základních pilířů právního státu.

Z veřejně dostupné dokumentace i vyjádření zúčastněných je zřejmé, že celý proces tzv. darování kryptoměn provázela právní nejistota a četné obstrukce. Klíčový zlom nastal v lednu 2025, kdy Nejvyšší soud rozhodl o zrušení příkazů k plošnému mazání dat – čímž otevřel cestu k vydání elektronických zařízení státu.

Časová souslednost vyvolává otázky. Rozhodnutí soudu následovalo krátce po nabídce daru a za podmínky, že technika bude vydána pod kontrolou Ministerstva spravedlnosti. Tato souhra okolností vyvolává podezření na možný politický vliv na justici.

Soud v tomto případě navíc zcela ignoroval zásadní rozpor: z nabídky daru bylo zřejmé, že Jiřikovský musel znát hesla k zařízením, jinak by k daru nemohlo dojít. Před soudem však tvrdil opak – že přístup nemá. Tento nesoulad zůstal bez vysvětlení a soudy se tím vůbec nezbývaly.

Pokud by se prokázalo, že Nejvyšší soud nejednal nezávisle, ale pod politickým tlakem, nešlo by pouze o jeden kontroverzní případ. Šlo by o precedens, který může zásadně narušit důvěru veřejnosti v české soudnictví.

Ohrožena by byla rovnováha mezi mocí soudní a výkonnou. A pokud by se podobné zásahy staly běžnou praxí, právní stát jako takový by ztratil legitimitu.

Vydáním zabavené techniky Jiřikovskému mohly být nenávratně ztraceny zásadní důkazy o možné trestné činnosti, zejména o jeho zapojení do provozu rozsáhlého drogového tržiště známého pod názvem Nucleus. Pokud se nepodaří jednoznačně prokázat souvislost mezi kryptoměnovým majetkem a trestnou činností, stát ztratí šanci bitcoinové prostředky zabavit a pak je nebude moci použít. Nezávislé a důkladné prověření postupu soudů a státní správy je proto zcela zásadní.

Je nezbytné, aby celá věc byla důkladně a nezávisle vyšetřena – s jasnou veřejnou kontrolou. Nejen kvůli samotné kauze, ale kvůli ochraně důvěry v právní stát.

Buď bude celá záležitost vyšetřena transparentně, nebo riskujeme, že spravedlnost v České republice bude veřejností vnímána jako selektivní a zpolitizovaná.

Podle probíhající ankety většina čtenářů nevěří v čistotu rozhodnutí.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v podcastu Seznam Zpráv otevřeně řekl:

„Je přitom nepochybné, že nabídka daru adresovaná Ministerstvu spravedlnosti musela být spojená s požadavkem nějaké protislužby ze strany veřejné moci a nešlo o žádnou dobročinnost.“

Pro dokreslení celé kauzy je zajímavý i pohled prezidenta, který mimo jiné řekl. „Je to natolik zásadní věc, že by se prezident Petr Pavel divil, pokud by o záměru nevěděl ministr financí Zbyněk Stanjura“ (ODS). Prezident Petr Pavel to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Došlo v celé kauze k viditelným malým domů? Cituji z článku „Po jednání za přítomnosti notáře, kdy z peněženek po částech odteklo 468,468 BTC, ale tím transakce tento den neskončily. Už 22 minut poté, co notář zaznamenal konec jednání, startuje série převodu po šesti, resp. jednou po sedmi Bitcoinech. Je jich celkem 24. To máme 151 BTC odpovídající bezmála 345 milionům korun. Tyto prostředky jsou naakumulovány na několik adres (1., 2., 3.) kde až na trojici převodů po 5 BTC z 18. dubna zůstávají deponovány doteď.“

Čí jsou ty peněženky?