Článek
Jaká je u nás zoufalá demografická situace, ví každý. Nechci řešit proč ani kdo za to může. Pokud se to ale nezmění teď, bude patrně pozdě. Příklad máme v celé západní Evropě. Málo vlastních dětí a moc důchodců. Nejlepší ukázkou je Německo, vsadilo na imigraci. Krátkodobě to funguje, ale pracovitých migrantů je stále méně. Přibývá pobíračů dávek, vzrůstá kriminalita, náboženský fanatismus a ekonomika jde dolů. Představa, že si na důchod našetříme nebo nainvestujeme, má fatální rozpor, protože kupovat si práci jiných bude stále dražší. Většina žije v představě, že investice mohou zabránit ztrátě kupní síly, to má zásadní limit. Už málokdo pamatuje hyperinflaci a měnovou reformu, ale právě ta nás, při stávajícím vývoji, čeká. Pokud nebude pracovní síla, její cena vyletí do nebe. Zkuste si představit, že instalatér si za vyčištění odpadu z umyvadla nevezme 2000 Kč, ale 20.000. Jak dlouho vám vydrží úspory? Roční výdaje na energie nebudou 100 tisíc, ale milion. Bude vám stačit důchod a renta z důchodového připojištění?
Příliv migrantů změní kulturu, jazyk, náboženství. Jako občané získají hlasovací práva a změní politiku. Češi přestanou rozhodovat o své zemi. Máme malou berličku, vlastnictví nemovitostí, pozemků. Ano, většina je v českých rukou, ale je tak těžké to změnit? Znárodnit ve jménu Alláha? Nemožné? Zatím. Může to být postupné. Už nyní to probíhá. Daň z nemovitosti stoupá rychleji než inflace a o jejím zvýšení, které zvýší dostupnost bydlení, se hovoří stále častěji. Spekuluje se o dostupnosti nájemního bydlení ve státních a obecních bytech. Zatím je to politicky neprůchodné. Většina voličů jsou vlastníci. Většina politiků jsou vlastníci a neseberou to sami sobě, ale čas běží a politickou moc přebírají ti, co nic nevlastní. Daň z nemovitosti není zaručena ústavou ani nepatří mezi lidská práva. Stačí změnit zákony. A k tomu stačí většina v parlamentu, senátu. I kdyby se podařilo výši daně z nemovitosti zakotvit na poslední chvíli v ústavě, i to lze časem změnit. Čím více se bude majetek koncentrovat, tím více bude nemajetných a tím poroste jejich politická síla a vliv na rozhodování státu a to, že to nebudou vzdělání a morálně vyspělí lidé, je při současném a budoucím snižování české populace jisté.
Tato evoluce na mnoho desetiletí se také může rychle změnit v revoluci. Co se nyní děje ve Francii, je naše budoucnost. Koncentrace majetku a moci vede k celonárodní vzpouře nemajetných. Komunistický převrat je naprosto reálná hrozba a žádné demokratické principy jej nezastaví. A vůbec se nemusí jmenovat komunistický, bude zachován jen princip, nemajetní a chudí budou chtít majetek a bohatství těch druhých. Dějiny se mohou, a vše nasvědčuje, že budou, opakovat. Samozřejmě politické i mocenské prostředky jsou nyní v rukou morálních a demokraticky smýšlejících lidí, jsou to potomci předchozích generací, kteří je k tomu vychovali, ale bude to věčně? Kdo z vás věděl, ze Rusko napadne Ukrajinu, tím nejhrůznějším a nejničivějším způsobem, a že v Evropě začne válka o území a moc svrchovaného státu. Kdo věděl, jak právě migrace zasáhne celou Evropu. Kdo věděl, že ochrana před globálním oteplováním poškodí evropskou energetiku a celé její hospodářství. Změny přichází rychle a nevratně. Desítky let Evropa žila v klidu, bez válek a posilovala a najednou jsme blízko jaderné, populační, hospodářské a patrně i klimatické katastrofy. Není mnoho věcí, jak to český národ může zlepšit. Jediné, jak to vidím já, je vychovat novou a silnou generaci, která převezme vše dobré, co jí můžeme dát.
Samozřejmě není to tak zlé všude, přes nezájem společnosti jsou velké rodiny, kde mladí rodiče mají obrovskou podporu svých rodičů a vše funguje. Existuje i silná společenská solidárnost s těžce nemocnými dětmi, zejména pokud se dobře medializuje. Bohužel přesto stále více platí, že cizí děti nikoho nezajímají a starosti jejich rodičů se ignorují.
Jak z toho ven? Co se zdá relativně snadné, je vrátit rodině s dětmi její místo ve společnosti. Každý člověk, co může mít vlastní nebo i přisvojené děti, musí vnímat, že narození dítěte je radost nejen pro něj, ale stane se nejvýznamnějším občanem s plným respektem a pomocí všech ostatních. Jenže zde žádné proklamace politiků nestačí, je třeba činů a všestranně zlepšit postavení mladých rodin. Dopředu bych rád vyvrátil některé protesty proti tomuto řešení. Často slýchám:
- Čím lepší životní podmínky, tím méně se rodí dětí. ANO, pro skorodůchodce a husákovy děti to platilo. Mladá generace ale vnímá život na zemi daleko odpovědněji. Vychovali jsme je k tomu. Jen potřebují vědět, že je národ potřebuje a že to, co vnímají, je jejich budoucnost a získají svými dětmi prestiž a lásku svých rodičů a prarodičů, přátel, kolegů i zaměstnavatele, že je stát všestranně podporuje.
- Je pozdě, důchodový systém děti, co se teď narodí, nezachrání, začnou pracovat nejdříve za 20-30 let. ANO, nezachrání generaci husákových dětí před krizí důchodů, ale zachrání českou generaci svých potomků a krásný svět, jak jej známe my.
- Už se toho stejně nedožiji. ANO, ale právě vaše děti se toho dožijí.
- Potřebujeme peníze na obranu státu a splacení státního dluhu. ANO, ale co chcete bránit? Evropu s právem Šária, kde nebudou už žít Evropané?
Rodiny s dětmi musí být tou prioritou. Nepotřebují mít moc, stačí bydlet, mít smysluplnou práci, čas a prostředky na výchovu zdravých, vzdělaných a morálně vyspělých potomků a možnost si občas v klidu odpočinout. Musí vědět, že společnost si jich váží a stát maximálně podporuje. Obecné vyjádření politiků se musí realizovat, za cenu ústupků ve všech oblastech, které s touto podporou přímo nesouvisí.
Většina rodičů dělá maximum, aby potomkům pomáhala, jenže pokud nepomáhá celá společnost a stát, ukazuje se, že je to málo. Jednou se to obrátí proti všem. Zkolabuje hospodářství, demokracie, právo a skončíme ve světě, který tak nenávidíme. Ve společnosti bez práv a svobody, v diktatuře vedené náboženským fanatismem, kde se práce stane otroctvím. Život a vše co jme udělali, ztratí smysl.
Anketa
Budu rád za každou připomínku v diskusi. Nikdo nemá patent na rozum a třeba máte lepší řešení.