Článek
V mnoha českých obcích je velký zájem o nové bydlení. Mladé rodiny by si chtěly postavit dům, obce by rády nabídly nové stavební parcely, ale často to nejde. Proč? Protože stát i kraje nastavují přísná pravidla, která nové rozšiřování výrazně omezují.
Když obec chce rozšířit území pro výstavbu
Každá obec má územní plán, který říká, kde se může stavět a kde ne. Pokud chce obec rozšířit své zastavěné území – například přidat nové parcely na okraji vesnice – musí změnit územní plán. A to není jednoduché.
Změnu musí schválit nejen zastupitelstvo, ale také kraj a další úřady. Posuzuje se, zda je dost místa na silnice, školu, vodovod, kanalizaci nebo zda výstavba nezasáhne do přírody.
Hlavní překážka: zemědělská půda
Velkým problémem bývá, když se má stavět na orné půdě. Podle zákona je třeba chránit zemědělskou půdu, takže každé rozšíření musí úřady zvlášť povolit. A povolení se často nevydává – i když pozemek leží na okraji obce a lidé by tam chtěli bydlet.
Obec musí složitě dokládat, že nové stavební pozemky opravdu potřebuje. A pokud má v územním plánu ještě nějaké volné pozemky, které se dosud nezastavěly, zpravidla nedostane souhlas k rozšíření.
Nevyužité pozemky často blokují další rozvoj
Zvláštním problémem je, že i když má obec teoreticky v územním plánu dostatek stavebních parcel, ve skutečnosti jsou mnohé v soukromém vlastnictví a jejich majitelé s nimi nic nedělají.
Často jde o případy, kdy si lidé pozemek pořídili jako investici, nebo ho chtějí „nechat pro děti“. Sami ale stavět neplánují a pozemek neprodají ani nepronajmou. Výsledkem je, že tyto parcely zůstávají prázdné i desítky let, a přitom brání obci v tom, aby mohla vymezit nové plochy pro výstavbu.
Z pohledu krajského úřadu to vypadá, že stavební pozemky jsou k dispozici, ale z pohledu obce a zájemců o bydlení jsou fakticky nedostupné.
Komplikovaný a zdlouhavý proces
I když má obec vše připravené, celý proces může trvat roky. Návrh musí projít připomínkami od různých úřadů – krajského úřadu, životního prostředí, památkářů, ochránců přírody a dalších. Jeden nesouhlas od kterékoli z těchto institucí může celé rozšíření zastavit.
Od roku 2024 platí nový stavební zákon, který měl vše zjednodušit. V praxi se ale složitost příliš nezměnila.
Co to znamená pro lidi
Kvůli těmto omezením nemají obce k dispozici nové pozemky pro výstavbu. Výsledkem je, že:
- mladé rodiny nemají kde stavět a stěhují se jinam,
- ceny stavebních pozemků rostou,
- obce se nerozvíjejí, i když by chtěly.
Co by pomohlo
Pokud mají venkovské obce opravdu žít, je potřeba změnit přístup. Místní zastupitelé nejlépe vědí, kolik lidí má zájem o bydlení, a měli by mít více pravomocí rozhodovat o tom, kde se může stavět. Zároveň je třeba otevřít debatu o tom, jak řešit nevyužité soukromé pozemky, které brzdí rozvoj.
Bez těchto změn hrozí, že se z mnoha obcí stanou jen spící vesnice bez možnosti růstu a budoucnosti.
