Článek
Ministerstvo vymáhá 5,1 miliardy po Agrofertu. Co to znamená pro stát, české zemědělství a spotřebitele
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stát začne vymáhat 5,1 miliardy korun vyplacených firmám z holdingu Agrofert v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš podle auditu Evropské komise ve střetu zájmů.
Z této částky je 4,3 miliardy korun z evropských nárokových dotací a přibližně 800 milionů korun z českých národních dotací. Agrofert už potvrdil, že se proti rozhodnutí bude bránit soudně, což může celý proces prodloužit o několik let.
Náklady na soudní řízení
Ministerstvo počítá s mnoha desítkami až tisíci řízení, protože každá dotace a každá firma z holdingu se musí řešit zvlášť.
Podle statistik Ministerstva spravedlnosti lze náklady odhadnout následovně:
- Okresní soudy: cca 5 700 Kč za jedno řízení, trvání přibližně 1 rok
- Krajské soudy: cca 27 000 Kč za jedno řízení, trvání kolem 2 let
Celkové výdaje se mohou pohybovat v řádu desítek až stovek milionů korun, zejména kvůli právním a administrativním nákladům.
Dopad na české firmy z holdingu Agrofert
Finanční data ukazují, že požadavek na vrácení 5,1 miliardy by byl pro holding velmi citelný:
- Konsolidovaný čistý zisk v roce 2023: pouze 2,09 miliardy Kč
- Konsolidovaný dluh: přes 47 miliard Kč
Jinými slovy, vymáhaná částka více než dvojnásobně převyšuje roční zisk a výrazně by zatížila likviditu skupiny.
Rostlinná výroba (Primagra, Navos, ZZN Pelhřimov)
- Silná závislost na přímých platbách za obhospodařovanou půdu.
- Vracení dotací by omezilo provoz, nákup hnojiv a osiv.
- U části farem hrozí platební neschopnost.
Živočišná výroba (Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež)
- Už teď nízké marže kvůli vysokým cenám krmiv a energií.
- Ztráta podpory by mohla vést k omezení produkce nebo uzavírání provozů.
- Možné propouštění stovek zaměstnanců zejména v regionech, kde je Agrofert hlavním zaměstnavatelem.
Chemické a průmyslové závody (Precheza, Deza, Fatra)
- Menší přímá závislost na zemědělských dotacích, ale vysoký tlak na investice a modernizaci.
- Vracení dotací by mohlo vést k odkladu inovací nebo prodeji části majetku.
Riziko insolvence a nezaměstnanosti
Pokud by stát vymohl celou částku, mohlo by to vést k:
- omezení investic a prodeji aktiv,
- platební neschopnosti některých dceřiných firem, zejména v rostlinné a živočišné výrobě,
- propouštění stovek až tisíců zaměstnanců, zejména na venkově.
Pro stát by to znamenalo zvýšené výdaje na podporu v nezaměstnanosti a nutnost řešit sociální dopady v regionech, kde jsou firmy z Agrofertu klíčovými zaměstnavateli.
Dopad na trh a ceny potravin
Pokud by došlo k omezení produkce u českých podniků, větší část poptávky po potravinách by musela být kryta dovozem. To by mělo několik následků:
- Růst dovozů ze zahraničí, zejména u masa, mléčných výrobků a základních surovin.
- Možné zdražení potravin, protože zahraniční dodavatelé nejsou vázáni na českou dotační politiku a jejich ceny jsou často vyšší.
- Snížení potravinové soběstačnosti Česka, zejména v živočišné výrobě.
Skutečný přínos pro stát
Navzdory rozsahu sporu zůstává přínos pro český rozpočet relativně malý:
- 800 milionů Kč z národních dotací by zůstalo v Česku,
- 4,3 miliardy Kč by šlo zpět do rozpočtu Evropské unie.
Navíc hrozí, že EU Česku uloží sankce za neoprávněně vyplacené dotace, což by mohlo snížit čistý finanční efekt pro státní rozpočet na minimum.
Největší perla je ovšem toto: „Ministr firmy z Babišova holdingu vyzval, ať se nesoudí (což Agrofert zatím dělal), až jim přijde žádost, a peníze vrátí.“
Jako by chtěl dodat, že soudy vždy rozhodují demokraticky, jak jim čtyřkoalice nadiktuje.
Závěr
Vymáhání dotací od Agrofertu bude stát nemalé prostředky a čas, přičemž čistý finanční přínos pro státní rozpočet je omezený.
Pro samotné firmy v holdingu ale představuje riziko zásadních změn – omezování výroby, propouštění a možné insolvence. Tyto kroky by se mohly promítnout do vyšších cen potravin a zvýšené závislosti na dovozech, což by pocítili nejen zaměstnanci, ale i spotřebitelé.
