Článek
V roce 2023 byla v České republice zavedena daň z mimořádných zisků (windfall tax), která se zaměřila na energetické firmy, banky a rafinérie. Cílem této daně bylo získat dodatečné příjmy do státního rozpočtu z mimořádných zisků, které tyto sektory v důsledku specifických tržních podmínek dosáhly.
Banky však část svých příjmů odklonily tak, aby snížily svůj daňový základ. Jedním z hlavních mechanismů bylo zvýšené držení státních dluhopisů. Státní dluhopisy jsou považovány za výnosy, které nepodléhají mimořádné dani z důvodu jejich jiného daňového režimu. Tím, že banky část svého kapitálu přesunuly do těchto aktiv, snížily svou účetní ziskovost, která by byla zdanitelná windfall tax. Tento krok byl legální, ale zároveň vedl ke snížení očekávaných příjmů z mimořádné daně pro státní rozpočet.
V důsledku těchto praktik byly příjmy z této daně v roce 2023 výrazně nižší, než Ministerstvo financí původně předpokládalo. Ministerstvo prý plánovalo zavést další opatření, která by podobným optimalizačním praktikám v budoucnu zabránila, například přísnější pravidla ohledně transferových cen a detailní monitoring účetnictví bank.
Opatření, která by omezila využívání státních dluhopisů k daňové optimalizaci, musí být zakotvena v zákoně nebo příslušných právních předpisech. Existují dva možné scénáře:
1. Opatření jako součást novely zákona s účinností od začátku roku 2024
Pokud Ministerstvo financí (MF) připraví návrhy změn v legislativě, musí je schválit Parlament. Pokud by byla novela schválena včas (tj. do konce roku 2023), mohla by nabýt účinnosti od 1. ledna 2024. Takové opatření by bylo plně v souladu s právními normami a nevyvolávalo by kontroverze ohledně retroaktivity.
To se nestalo.
2. Retroaktivní uplatnění opatření
Retroaktivní aplikace právních předpisů v oblasti daní je v České republice výjimečná a obecně nepřípustná podle principu právní jistoty. Existuje tzv. nepravá retroaktivita, která umožňuje změny v daňové legislativě ovlivnit příjmy za aktuální daňové období, pokud je změna oznámena předem (například ve stejném roce). V případě daně z mimořádných zisků by MF muselo změny komunikovat tak, aby banky věděly, že se pravidla uplatní zpětně na příjmy generované od 1. ledna 2024, i když zákon vstoupí v platnost později během roku.
Pokud by MF zvolilo druhý přístup, muselo by postup odůvodnit jako mimořádné opatření v zájmu veřejného rozpočtu. Tento přístup by však mohl být napadnutý ze strany dotčených subjektů, například u Ústavního soudu, pro porušení principu právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.
Veřejně dostupné informace zatím nenaznačují, že by MF plánovalo retroaktivní uplatnění opatření.
Tato opatření nebudou přijata ani jako součást novelizace daňových zákonů s účinností od začátku roku 2025.
Windfall tax tak zaplatí jedině ČEZ, kterému budou tyto peníze vracet budoucí vlády pro dostavbu jaderných zdrojů.
Anketa
Podle údajů Ministerstva financí ČR činila celková jmenovitá hodnota čisté emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2023 přibližně 299 miliard Kč.
Přesné údaje o objemu nákupů státních dluhopisů jednotlivými bankami nejsou veřejně dostupné.
Z dostupných informací však vyplývá, že banky v roce 2023 významně investovaly do státních dluhopisů, přičemž jejich podíl na celkovém objemu vydaných dluhopisů se pohyboval kolem 35–40 %.
Hrubým odhadem pouhých 100 mld.Kč. Pokud by je zdanili 60 %, byl by po tuto částku nižší schodek rozpočtu.