Článek
Podání a stisk rukou dvou lidí se používá na uvítanou, rozloučení, nebo jako potvrzení určitého právního aktu. V minulosti se stisknutím ruky uzavíraly velké i malé obchody. Je to intimní okamžik mezi lidskými bytostmi. Odmítnutí podání ruky, je pro jednoho vyjádření hlubokého odporu, nesouhlasu a druhému působí ponížení, nebo opovržení vztahující se k jeho předešlému jednání.
Na Slovensku se odehrála situace, kdy mladý student nepřijal nabízenou ruku svého prezidenta republiky. Odmítl sevřít dlaň člověku, který by měl reprezentovat to nejlepší, co Slovenská republika představuje. Člověku s váženou autoritou, budovanou celoživotními postoji. Jsou dvě možnosti, proč student použil toto okázalé gesto. Za prvé je student nevychovaný, jeho arogance hraničí s anarchismem, nebo za druhé, prezident není autoritou s pevnými morálními vlastnostmi.
Slovensko je nádherná země s úžasnými a pohostinnými lidmi. Po staletí bojující o své místo, které mu právem náleží. Novinář a spisovatel Antonín Cekota, to ve své knize „Geniální podnikatel Tomáš Baťa“, popsal výstižně: „Slováci prokázali schopnost zachovat si po tisíc roků jazyk a svéráznou uměleckou tvořivost, která pod vládou Maďarů prokázala životní sílu, jež nemá v Evropě příkladu: Jejich vyhlídky v monarchii, která se rozdvojila po roce 1906 na Rakousko-Uhersko, byly horší nežli vyhlídky kteréhokoliv slovanského lidu pod vládou Habsburků. Vydáni natrvalo pod vládu Maďarů, v níž rozhodující vliv měla šlechta, byli považováni za druh podlidí, (známé „tod nem ember“ - Slovák není člověk). Jejich osud se podobal do určité míry osudu Irů: buď emigrovat, nebo živořit)“. K tomuto tématu mám osobní vztah. Moji prarodiče emigrovali před druhou světovou válkou kvůli celosvětové hospodářské krizi do Francie právě ze Slovenska.
Mladý, nadaný slovenský student nepřijal podanou ruku, aby vyjádřil svou drzost, nebo aroganci? Ne, nepřijal ji proto, že cítí ohrožení své životní přítomnosti a budoucnosti v demokratickém státě, kde jsou na prvním místě hodnoty lidskosti, její právo a svoboda. Vyjádřil svůj odvážný postoj z očí do očí, ne jako zbabělý anonymní profil na sociálních sítích. Na sítích, které jsou zaplavovány stíny démonů nacionalismu, rasismu, antisemitismu a projevem nejnižších lidských pudů. Vyjádřil svůj názor s vědomím, že bude čelit zlobě mocných, kteří dnes představují moc na Slovensku. V zemi, kde se vraždili, nebo zastrašovali novináři. V zemi, kde tisíce lidí mají potřebu vyjít do ulic, aby bránily hodnoty demokracie, lidských práv a setrvání státu ve strukturách, které tyto hodnoty po desetiletí garantují.
Co si z tohoto odvážného činu můžeme odnést? Když nic jiného, tak zamyšlení nad tím, v jaké situaci se nacházíme my, co žijeme v Čechách a na Moravě. Co my osobně děláme pro to, aby se nám na tom našem dvorku žilo fajn. Aby naše děti byly spokojené, zdravé a vzdělané. Co děláme pro jejich budoucnost a jakou odvahu máme čelit blbosti v podobě rasismu, antisemitismu, nacionalismu, nebo jen obyčejné zbabělosti postavit se zlu. Mějme na mysli minulost svých předků, naši přítomnost a budoucnost. Budoucnost našich dětí a vnoučat. Věřte, že nechci, aby mě mé děti a vnoučata proklínaly za to, že jsem byl zbabělý lenoch, který něco mohl, ale nechtěl.
Žijeme v úžasné zemi, jak je úžasná si uvědomíme, až z ní odejdeme, nebo ztratíme její úžasnost.
Zdroj: Seznam.cz, Antonín Cekota-Geniální podnikatel Tomáš Baťa.