Článek
Chorvatsko nám dalo bůra. Země s polovičním počtem obyvatel si užívá léta respektu v evropském fotbalu. Ukázali nám, že jsme ve fotbale národ maloměšťáků, které nejvíc těší, že sousedovi chcípne koza. Namazali si naše hráče na chleba umem, těžícího z talentu a poctivé práce.
Dávno tomu co náš národní tým tvořily výjimečné generace Pláničky, Masopusta, Panenky a Nedvěda. Ano, jsme malá země a naše liga a fotbalový svaz nedosahuje parametrů evropských zemí, jako je Německo, Francie, Anglie nebo Španělsko, ale stále mám pocit, že balkánské země typu Chorvatska, nebo Srbska, jsou ve fotbale někde jinde. Množství hráčů těchto národností, hrajících pravidelně v top evropských klubech, stojí za zamyšlení. Máme spoustu talentovaných hráčů, ale naprosto zastaralý, korupcí a klientelismem prolezlý systém, který brání rozvoji těchto talentů a je brzdou rozvoje. Nefunguje to v klubech a už vůbec ne na úrovni fotbalového svazu. Na okresech sedí stará garnitura funkcionářů, kteří vše berou jen jako dobré koryto a dusí nadšení rodičů. Tito ve své víře, že jejich talentované dítě dosáhne svého cíle, jsou bojem s tímto molochem unaveni. Nové vedení FAČR svou skladbou, ve mne nevyvolává ani špetku naděje ke změně. Všichni totiž byli a jsou lidé, kteří ve fotbalovém hnutí působili, ale doposud nic pro sanaci hniloby českého fotbalu neudělali.
Pokud nedáme impuls tomu nejnižšímu stupni a to je podpora vesnických a regionálních klubů, nebo nedostaneme český fotbal do škol v té nejčistější podobě, jako je radost ze hry, tak se nikam neposunem. Ano Plánička, Panenka a Nedvěd chtěli, byli ochotni svůj talent rozvíjet v dobách určitě rozdílných, ale jak je to dnes? Co je špatně, že se nám úspěšná generace neobjevuje? Jak nahradit dobu, kdy jsme hodili školní brašny do kouta a honili balon na prašném plácku. To je povinnost FAČR. Od toho berou obrovské platy, aby reagovali na reálné potřeby doby, ve které žijeme. Jde to jinde a není jediná omluva, proč by to nemělo jít i u nás.
Zdroj: TV ČT sport
