Článek
Gól ve druhé minutě, kdy Sparta byla myšlenkami nejspíš ještě na Via Carolina po návratu ze Stuttgartu a parádní trefa Zafeirise, posadily Slavii na koně. Na tomto koni si dojela pro vítězství v 312. derby pražských „S“.
Zápas nebyl tak vyhecovaný jako loňské derby v Edenu, ale přesto v závěru, kdy Sparta po gólu Rrahmaniho finišovala za vyrovnáním, se přeci jen emoce dostaly ven. Vyloučení Vitíka dost dobře nechápu. Zato Oscar šel pod sprchy zcela po právu.
Slavia byla v první půli jasně lepší. Důraznější v osobních soubojích, lepším pohybu a celkově působila, že má větší chuť, dojít si pro vítězství. Sparta jako by postrádala emoce derby. Zřejmě jim je hodně spotřebuje Liga mistrů. Ve druhém poločase byla už Sparta mnohem lepší a její gól na 2:1 sliboval drama až do konce. Tlačila, měla i šance, ale, že by to byl drtivý tlak, to tedy ne.
Slavia zvýšila náskok na šest bodů, a to je pro Spartu maximum, co může při současné formě Slavie připustit. Lars Friis menší rotací hráčů než na začátku sezony své hráče trochu unavil. Jasně program zápasů je šílený a bába ať poradí, jak na to. Jen mi prostě Sparta v posledních ligových zápasech přijde bez lehkosti bytí. Je to období, které zákonitě postihne většinu klubů a věřím, že Sparta si s tím poradí. Spartě velice chybí loňská forma Haraslína a Birmančeviče. Oba se snaží, dřou, ale efektivita a dravost jejich pojetí hry zaostává.
Nezbývá než doufat, že Lars Friis nalezne recept, jak neztrácet ligové body a zároveň úspěšně bojovat i v Lize mistrů, protože teď se zdá, že máme problém. Hlavy vzhůru a hlavně se z toho nepo…!
Sezona je dlouhá a krize postihne každého. Ani Slavia není „Klapzubova jedenáctka“.
