Revoluce na českých talířích mění způsob stravování

Je letní večer roku 2025 a v pražské kavárně si objednáváte smoothie bowl s domácí granolou, chia semínky a čerstvým ovocem z českých sadů. Před deseti lety by takováto objednávka vyvolala údiv, dnes je to běžná volba tisíců Čechů. Česká gastronomie prochází fascinující transformací, která kombinuje respekt k tradici s touhou po zdravějším životním stylu.

Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Nielsen IQ ze srpna 2025 až 62 procent českých domácností aktivně hledá způsoby, jak zlepšit svou stravu. Zajímavé je, že tento trend neznamená úplné odmítnutí tradičních jídel, ale jejich chytré propojení s moderními poznatky o výživě. Vzniká tak unikátní fusion, kde se tradiční česká chuť setkává s globálními wellness trendy.

„Pozorujeme obrovský posun v myšlení českých spotřebitelů,“ říká nutriční poradkyně MUDr. Klára Svobodová z Institutu výživy. „Lidé už nechtějí jen rychle zasytit hlad, ale hledají jídlo, které jim přinese energii a pocit pohody na celý den.“

Rostlinné stravování už není doménou pouze veganů a vegetariánů. V českých domácnostech se objevuje koncept „flexitariánství“ – flexibilního přístupu, kdy maso není zakázané, ale není ani automatickou součástí každého jídla. Podle dat Českého statistického úřadu se spotřeba zeleniny v roce 2025 zvýšila o 18 procent oproti roku 2020, zatímco spotřeba masa klesla o 8 procent.

Tento trend se projevuje i v nabídce restaurací. Populární pražská restaurace Lokal nyní nabízí veganskou svíčkovou s houbovým steakem a kešu omáčkou, zatímco brněnská Špajz láká na bezmasé goulash z hub a čočky. „Nejde o to nahradit maso, ale rozšířit chutové možnosti,“ vysvětluje šéfkuchař Martin Krejčí z Lokalu.

Zajímavým fenoménem jsou také nové interpretace tradičních pokrmů. Bramborové knedlíky se začínají vyrábět z částečně nahrazené mouky za například mandlovou nebo kokosovou, což snižuje jejich glykemický index. Zelné zelí dostává nové využití v podobě raw salátů s fermentovanými ingrediencemi.

Zatímco svět zažívá boom exotických superpotravin jako jsou goji berry nebo açai, čeští spotřebitelé objevují nevyčerpané možnosti domácích „superfoods“. Červená řepa, dýně, černý rybíz, rakytník, lněná semínka nebo pohanka – všechny tyto plodiny rostou na českých polích a zahradách, přitom mají srovnatelné nebo dokonce lepší nutriční hodnoty než jejich exotické protějšky.

„Rakytník obsahuje desetkrát více vitaminu C než citrusy a perfektně roste v našem klimatu,“ upozorňuje farmářka Eva Nováková z jihomoravské farmy EkoSad. „Přitom donedávna ho Češi téměř neznali.“ Její farma zaznamenala v letošním roce 300procentní nárůst poptávky po rakytníkových produktech.

Lněná semínka se stala hitem v české kuchyni především díky vysokému obsahu omega-3 mastných kyselin a vlákniny. Používají se do smoothies, jogurtů, na saláty nebo se z nich připravují lněné krekry. Pohanka zažívá renesanci nejen jako bezlepková alternativa k pšenici, ale také ve formě pohanky nakličené, která se přidává do salátů pro extra výživovou hodnotu.

Český černý rybíz obsahuje více antioxidantů než borůvky, přitom je mnohem dostupnější a levnější. Nové recepty zahrnují rybízové smoothie, raw dezerty nebo fermentované nápoje. „Paradoxem je, že za superfoods platíme stovky korun, zatímco stejně účinné látky máme na dosah ruky,“ konstatuje nutriční terapeutka Ing. Dana Krajíčková.

Fermentované potraviny nejsou v české kuchyni novinkou – kysané zelí, okurky nebo žinčice jsou tradiční součástí našeho jídelníčku po staletí. Moderní věda však potvrdila to, co naši předkové věděli intuitivně: fermentované potraviny jsou klíčové pro zdraví střevního mikrobiomu a celkovou imunitu.

V současnosti zažívá fermentace skutečný boom. V českých domácnostech se objevují nové fermentované potraviny inspirované asijskou kuchyní, ale adaptované na místní chutě. Kimchi z české kapusty a ředkviček, kombucha s českými bylinkami jako je kopřiva nebo pampeliška, nebo kefír s přídavkem domácího ovoce.

„Fermentace je jedním z nejstarších způsobů konzervace potravin, ale současně i nejmodernějším trendem ve výživě,“ říká biotechnolog Dr. Pavel Dostál z VŠCHT Praha. „Během fermentace vznikají probiotické kultury, enzymy a bioaktivní látky, které podporují naše zdraví.“

Populární jsou také nové interpretace tradičních fermentovaných nápojů. Medovina dostává moderní twist s přídavkem probiotik, zatímco švestkové nebo hrušky se fermentují na přírodně sladké a prospěšné nápoje. Mnohé české rodinné pivovary experimentují s kvasem z čiroku nebo pohankovou variantou.

Koncept meal prep – předpřipravování jídel na několik dní dopředu – se v České republice rychle rozšiřuje, zejména mezi pracujícími rodiči a mladými profesionály. Jde o strategii, jak spojit zdravé stravování s moderním rušným životním stylem.

České meal prep má svá specifika. Zatímco v zahraničí dominují bowls a saláty, čeští spotřebitelé si adaptovali meal prep na tradiční struktura jídel. Připravují si například zdravější verze tradičních pokrmů ve větším množství – dušené hovězí s bramborovou kaší z batátů, nebo kuřecí řízky pečené místo smažené s bramborovým salátem bez majonézy.

„Nejčastější chybou při meal prep je monotónnost,“ upozorňuje nutriční poradkyně Mgr. Tereza Kratochvílová. „Doporučuji připravit základní komponenty – obilniny, luštěniny, zeleninu a bílkoviny – a pak je různě kombinovat během týdne.“

Oblíbené jsou také polotovary domácí výroby: předpřipravené směsi na smoothie zmrazené v pytlících, předvařené luštěniny v lednici, nebo naklíčené semínka připravené k použití. Podle průzkumu společnosti Home Credit až 41 procent Čechů investovalo v roce 2025 do lepšího kuchynského vybavení právě kvůli meal prep.

Digitalizace zasáhla i českou kuchyni. Aplikace pro plánování jídel, kalkulačky nutričních hodnot nebo chytré spotřebiče mění způsob, jak přistupujeme k vaření a stravování. Nejpopulárnější česká aplikace „Zdravě za groš“ má už přes 200 tisíc aktivních uživatelů a nabízí recepty optimalizované podle dostupných lokálních sezónních surovin.

Chytré kuchyňské spotřebiče jako jsou multifunkční hrnce nebo parní trouby umožňují připravovat zdravá jídla s minimálním časovým i technickým úsilím. „Sous-vide vaření nebo paření v páře zachovává vitamíny a minerály mnohem lépe než tradiční způsoby vaření,“ vysvětluje gastronomický expert Tomáš Kalina.

Zajímavým trendem jsou také online kurzy vaření zaměřené na zdravou stravu. Platformy jako VařímZdravě.cz nebo DomaciGurmani.cz hlásí rekordní návštěvnost. Lidé se učí připravovat zdravé alternativy oblíbených pokrmů – například banánový chléb bez cukru, raw čokoládové dezerty nebo bezlepkové těstoviny z luštěnin.

Ekologické uvažování o jídle získává v České republice stále větší podporu. Koncept zero-waste kuchyně – minimalizace odpadu a maximální využití všech částí potravin – rezonuje s rostoucím ekologickým vědomím. Podle průzkumu agentury STEM/MARK 73 procent Čechů považuje udržitelnost za důležitý faktor při výběru potravin.

Zero-waste recepty často využívají části potravin, které se tradičně vyhazují. Z botvy červené řepy se připravují pesta, z kůry citrusů domácí sušené koření, z objevek černé ředkve saláty. „Naše babičky zero-waste znaly perfektně, jen tomu tak neříkaly,“ poznamenává food blogerka Anička Nováková, jejíž Instagram @zerowaste_czk sleduje 85 tisíc lidí.

Populární jsou také recepty na využití přezrálého ovoce – smoothie, raw dezerty, domácí sušené ovoce nebo fermentované nápoje. Z starého pečiva vznikají krutony, strouhanka nebo pečivové pudiny. Zbytky zeleniny se využívají na výtžvary nebo se fermentují na domácí kimchi.

Český trh zažívает také boom „ugly food“ – potravin, které nevyhovují kosmetickým standardům supermarketů, ale jsou kvalitativně v pořádku. Služby jako RescueFood.cz nebo NeperfektníOvoce.cz doručují takové potraviny za zvýhodněné ceny přímo domů.

České celebrity a influenceři hrají významnou roli v popularizaci zdravého stravování. Herečka Anna Geislerová se stala ambasadorkou slow food hnutí a její Instagram account @anna_geislerova, kde sdílí recepty s lokálními ingrediencemi, sleduje více než 180 tisíc lidí. Její video s přípravou veganské svíčkové získalo během týdne 2,3 milionu zhlédnutí.

Moderátor Leoš Mareš spolupracuje s nutričním poradcem a pravidelně sdílí své fitness menu, které kombinuje tradiční českou kuchyni s moderními nutričními principy. Jeho „Marešova diety“ dosáhla virální popularity a podle odhadů ji vyzkoušelo více než 50 tisíc lidí.

Food blogerka Klára Hlavsová (@jedimzdrave) popularizuje koncept intuitivního stravování a její e-kniha „Zdravě bez diet“ se stala bestsellerem. „Nejde o další dietu, ale o návrat k přirozené schopnosti těla říkat nám, co potřebuje,“ vysvětluje svůj přístup.

Významný vliv mají také čeští youtubeři jako NutriWise nebo HealthyLifeCZ, kteří kombinují nutriční vzdělávání se zábavným obsahem. Jejich videa o zdravém vaření pravidelně dosahují stovek tisíc zhlédnutí.

Česká restaurační scéna prochází dramatickými změnami. Vznikají zcela nové koncepty zaměřené na zdravé stravování, které překonávají tradiční předsudky o tom, že zdravé jídlo nemůže být chutné a sytící.

Pražská restaurace Field získala v roce 2024 první Michelin hvězdu za udržitelnou gastronomii a její koncept „farm to table“ inspiroval desítky dalších podniků. Menu se mění podle sezóny a všechny ingredience pochází z okruhu do 100 kilometrů od restaurace. „Čerstvost a lokalita jsou základem chuti,“ říka šéfkuchař František Landa.

Nový trend představují také „health casual“ restaurace, které nabízejí rychlé, cenově dostupné a přitom výživově vybalancované jídlo. Síť Fresh Market má už 23 poboček v celé republice a plánuje další rozšiřování. Jejich bowls, wrap a smoothies se staly oblíbenými především u mladších zákazníků.

Zajímavým fenoménem jsou také pop-up restaurace zaměřené na specifické stravovací styly – raw food, keto, paleo nebo plant-based. Tyto dočasné podniky umožňují gastronomům experimentovat s novými koncepty a zákazníkům vyzkoušet různé přístupy ke stravování.

Návrat k sezónnemu stravování je jedním z nejsilnějších trendů současnosti. Češi znovu objevují radost z čekání na první jahody, mladé brambory nebo švestky. Sezónní stravování přitom není jen romantickou nostalgií, ale má i praktické a zdravotní výhody.

„Sezónní potraviny jsou v optimální chuti, mají nejvyšší nutriční hodnotu a jsou cenově nejdostupnější,“ vysvětluje zemědělský inženýr Ing. Petr Novák z České zemědělské univerzity. „Navíc sezónní stravování automaticky zajišťuje pestrý jídelníček během roku.“

V jarních měsících dominuje mladá zelenina – špenát, ředkvičky, mladý salát. Léto přináší pestré ovoce, rajčata, okurky a bylinky. Podzim je časem dýní, jablek, hrušek a ořechů, zatímco zima je ideální pro kořenovou zeleninu, kvašené potraviny a teplé polévky.

Mnoho českých rodin se vrací k tradici nakládání a konzervování. Domácí zavařeniny, nakládaná zelenina nebo sušené ovoce umožňují užívat sezónní produkty po celý rok. „Je to návrat k moudrosti našich babiček, ale s moderními poznatky o hygieně a výživě,“ říká etnografka Dr. Marie Svobodová z Národního muzea.

Abychom nedůležitě při teoretických úvahách, představíme několik konkrétních receptů, které reprezentují současné trendy v české zdravé kuchyni. Tyto recepty jsou rychlé, výživné a využívají dostupné lokální ingredience.

Energetická snídaně za 10 minut: Overnight oats s českými sezónními plody. V přípravě mix předem: ovesné vločky, chia semínka, mléko (rostlinné nebo kravské), med a vanilka. Ráno přidejte čerstvé ovoce – jahody, maliny nebo jablka. Bohaté na vlákninu, omega-3 a antioxidanty.

Power bowl na oběd: Základ tvoří quinoa nebo pohanka, přidejte pečenou dýni nebo červenou řepu, čerstvou kapustu, nakrájené avokádo a posypte lněnými semínky. Dressing z tahini, limetky a medu. Kompletní jídlo obsahující všechny makroživiny.

Česká kombucha: Připravte kombuchu s přídavkem kopřivy, pampeliškových květů nebo lípy. Druhé kvašení probíhá se sezónním ovocem – jablky, hruškami nebo švestkami. Přírodně probiotický nápoj s českou chutí.

Bezlepkový chléb z pohanky: Pohankovou mouku smíchejte s lněnými semínky, tvarohem, vejci a kynutím. Pečte v rimané formě. Vysoký obsah bílkovin, bez lepku, vhodný pro diabetiky.

Raw čokoládový mousse: Avokádo, kakao, datle, kokosové mléko a vanilka. Mixujte do hladka, zchlaďte. Zdravá alternativa tradičního dezertu bohatá na zdravé tuky a antioxidanty.

Přes rostoucí popularitu zdravého stravování čelí Češi stále několika významným bariérám. Podle průzkumu CVVM jsou hlavními překážkami vyšší cena kvalitních potravin (67 % respondentů), nedostatek času na přípravu (54 %) a nedostatečné znalosti o výživě (41 %).

Cenová dostupnost je skutečně problém. Bio potraviny stojí v průměru o 40-60 procent více než konvenční alternativy. „Paradoxem je, že nezdravé potraviny jsou často levnější než zdravé,“ konstatuje ekonomka Ing. Jana Svobodová z VŠE. Řešením může být zaměření na lokální, sezónní produkty, které jsou cenově dostupnější než importované bio potraviny.

Časová náročnost je další častý problém. Meal prep, používání multifunkčních spotřebičů nebo jednoduché recepty s minimálním počtem ingrediencí mohou být řešením. „Zdravé vaření nemusí být komplikované,“ říká nutriční poradkyně Bc. Petra Nováková. „Často stačí pár základních receptů a kreativita.“

Nedostatečné znalosti o výživě řeší čím dál více online kurzů, aplikací a informačních kampaní. Ministerstvo zdravotnictví spustilo v roce 2025 kampaň „Zdravě za groš“, která poskytuje praktické informace o cenově dostupné zdravé výživě.

Trendy, které sledujeme dnes, pravděpodobně budou pokračovat a zesilovat. Expertři předpovídají další růst popularity lokálních potravin, fermentace a personalizované výživy založené na individuálních potřebách.

„Budoucnost patří precisni výživě – stravování přizpůsobenému genetickému profilu, životnímu stylu a zdravotnímu stavu každého jednotlivce,“ předpovídá profesor nutriční genetiky MUDr. Pavel Kohout z 3. LF UK. Již dnes existují služby, které na základě genetických testů doporučují optimální stravu.

Dalším trendem bude pravděpodobně větší využití technologií – od chytrých lednic, které budou automaticky objednávat potraviny podle nutričních potřeb, po 3D tisk potravin s přizpůsobeným nutričním profilem.

Udržitelnost bude hrát stále větší roli. „Klimatické změny ovlivní dostupnost některých potravin, což posílí význam lokální produkce a cirkulární ekonomiky v potravinářství,“ říká environmentální expert Dr. Tomáš Eis z AMU.

Příběhy lidí, kteří změnili svůj přístup ke stravování, jsou často inspirativní a motivující. Paní Marie (52 let) z Brna trpěla cukrovkou 2. typu a nadváhou. Přechod na středozemní stravu s českými ingrediencemi jí umožnil snížit váhu o 18 kilogramů a výrazně zlepšit hodnoty cukru v krvi.

„Nečekala jsem, že zdravé jídlo může být tak chutné,“ říká Marie. „Klíčem bylo postupné nahrazování, ne radikální změny. Místo bílých housek jsem začala jíst pohankový chléb, místo sladkostí jsem objevila chuť raw dezertů.“

Podobný příběh má i 28letý IT specialista Jakub z Prahy, který trpěl chronickou únavou a problémy se spánkem. Přechod na anti-zánětlivou stravu s důrazem na fermentované potraviny a eliminaci cukru mu během tří měsíců vrátil energii a zlepšil kvalitu života.

„Nejdřív jsem byl skeptický k těmto ‚zdravotním trendům‘, ale výsledky mluví jasně,“ říká Jakub. „Teď už nevím, jak jsem mohl žít jinak.“

Trendy v české kuchyni nejsou jen módní vlnou, ale odrážejí hlubší změnu v našem vztahu k jídlu a zdraví. Kombinace tradice s moderními poznatky, důraz na lokalitu a udržitelnost, využití technologií pro zjednodušení zdravého vaření – to vše tvoří mozaiku současného českého stravování.

Ať už se rozhodnete vyzkoušet meal prep, fermentované potraviny nebo pouze zvýšit podíl zeleniny ve své stravě, každý krok směrem ke zdravějšímu stravování má význam. Nejdůležitější je najít přístup, který vám vyhovuje, je udržitelný dlouhodobě a přináší radost z jídla.

Zdravé stravování není o dokonalosti nebo striktních pravidlech, ale o vědomých rozhodnutích, která podpoří naše zdraví a pohodu. V tom je krása současných trendů – nabízejí pestré možnosti, jak si zdravě pochutnat a přitom nezapomenout na české kulinární kořeny.