Článek
Přitažlivost není logická. Ale je pravdivá.
Všichni máme nějaký „vkus“.
Jen málokdo ale přemýšlí nad tím, odkud se vlastně bere.
Líbí se nám určitý typ žen nebo mužů, a tak to prostě bereme jako fakt.
Jenže vkus není náhoda.
Je to směs biologie, zkušeností a hlavně toho, co nám chybí — nebo po čem touží naše duše.
A čím víc je to v rozporu s tím, co od nás čeká okolí,
tím silnější bývá ta přitažlivost.
A právě tady začíná ta nejzajímavější část — to, co nás přitahuje, často vůbec nedává smysl. Ani nám samotným.
Není to o barvě pleti. Je to o energii.
Já jsem běloch.
A přitom mě odjakživa přitahují černošky, Romky, ženy s divokou, živelní energií.
Ne proto, že jsou „jiné“.
Ale proto, že z nich cítím život.
Mají v sobě něco, co se dnešní svět snaží skrývat — vášeň, přirozenost, opravdovost.
Neřeší, jestli se to hodí.
Žijí, smějí se, mluví nahlas, milují naplno.
A přesně to mě přitahuje.
Nehledám exotiku.
Hledám autenticitu.
Psychologie říká, že hledáme to, co nám chybí.
Z psychologického pohledu nás přitahují lidé, kteří v sobě mají něco, co my sami potlačujeme.
Někdo touží po klidu, protože žije v chaosu.
Jiný po vášni, protože si ji sám nedovolí.
Možná právě proto mě přitahují ženy, které se nebojí projevit.
Já jsem zodpovědný typ — držím věci pohromadě, přemýšlím, co bude dál.
A možná i proto mě fascinuje, když někdo prostě je. Bez filtru.
Všechno, co nás přitahuje, je zrcadlo.
Jen ne vždy to vidíme.
Vkus formuje i duše. Ne jen výchova.
Často se říká, že kluci hledají ženy, které jim připomínají matku.
Ale u mě to bylo přesně naopak.
Máma mě vychovala sama, zvládla všechno, a já jí za to vděčím.
Jenže když jsem si vzal Romku, vztah se tím pokazil.
A tehdy jsem pochopil jednu věc —
že někdy tě k lásce nepřitahuje to, co znáš,
ale to, co tě doplňuje.
A to už není biologie.
To je duše.
Vkus je kompas duše.
To, kdo nás přitahuje, hodně vypovídá o tom, co sami hledáme.
Někdy hledáme jistotu, jindy svobodu.
Někdy stabilitu, jindy oheň.
Ale nejzajímavější je, že právě ti lidé, kteří nás nejvíc rozhodí,
nám často ukážou, kdo opravdu jsme.
Láska není o hledání dokonalosti.
Je o přitažlivosti, která dává smysl až zpětně.
Závěr
Dlouho jsem si myslel, že můj vkus je prostě „jiný“.
Dnes vím, že není jiný.
Je jen upřímný.
Každý z nás cítí přitažlivost podle svého nitra — ne podle pravidel, ne podle okolí.
A právě v tom je ta krása.
Protože někdy tě k sobě netáhne to, co vypadá jako ty,
ale to, co ti připomíná, kým bys mohl být.
