Článek
Úvod:
Ne všichni, kdo do tvého života přijdou, v něm mají zůstat navždy.
A ne každý, kdo odejde, tě zradil.
Někdy je to prostě jen tak, že cesty se rozpojí – bez hádek, bez důvodů, bez varování.
A právě to bolí nejvíc.
1. Některé vztahy nejsou navždy. Jsou pro určitou fázi.
Jsou lidi, co tě vytáhli ze dna. A pak odešli.
Jsou i takoví, co tě zklamali – a ty ses díky tomu konečně probudil.
Nemusí tu být napořád, aby měli smysl.
Možná přišli jen proto, abys něco pochopil. Nebo abys díky nim pochopil sám sebe.
2. Ne každý zvládne tvoje tempo
Když se měníš, mění se i tvoje okolí.
A někdo prostě nedokáže unést tvoje nové já – ne proto, že by ti přál zle. Ale protože už s tebou nesouzní.
Nejsi špatný ty. Ani oni. Jen si každý začal hrát jinou melodii.
3. Některé odchody nejsou zrada, ale ochrana
Jsou chvíle, kdy si myslíš, že tě někdo opustil. Ale zpětně zjistíš, že tě tím vlastně ochránil – před sebou, před tebou, před cestou, která by vás oba zničila.
Odchody někdy nejsou slabost. Někdy jsou tichý akt lásky.
4. Lidi neodcházejí od tebe. Odcházejí k sobě
Někdo tě opustí, aby našel sám sebe.
A někdy se to stane tobě.
Až se to příště stane – neber to jako konec. Ber to jako křižovatku.
Každý má právo jít jiným směrem. I ty.
Závěr:
Nemusíš bojovat za každého, kdo ti mizí ze života.
Někteří tě přišli jen něco naučit. Jiní ti jen nastavili zrcadlo.
A někteří prostě jen patřili do kapitoly, ne do celé knihy.
Až to příště zabolí, vzpomeň si:
Ne každý konec je chyba. Některé konce jsou přesně to, co tě má posunout.
