Jan Masaryk – syn prvního prezidenta, diplomat, psychické boje a záhadná smrt

Jan Masaryk: Život, diplomatická kariéra a záhadná smrt

Jan Garrigue Masaryk, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, se narodil 14. září 1886 v Praze. Jeho matkou byla Charlotte Garrigue Masaryková, Američanka s liberálními a humanistickými názory, které významně ovlivnily jak jeho otce, tak i jeho samotného. Vyrůstal v rodině s vysokými morálními hodnotami a silným demokratickým smýšlením, což ovlivnilo jeho budoucí politickou dráhu.

Masaryk měl neklidného ducha a nepatřil mezi premianty ve škole. Studoval na gymnáziu, ale kvůli problémům s chováním ho nakonec jeho otec poslal do USA, kde pracoval jako dělník v ocelárně. Tento pobyt v Americe ho nejen formoval jako člověka, ale ovlivnil i jeho jazykový projev – do konce života měl silný americký přízvuk v angličtině. Později studoval ve Velké Británii a na univerzitě v Praze.

Již v mládí měl psychické problémy, kvůli kterým se ocitl v psychiatrickém ústavu ve Vinelandu v USA, kde mu byla diagnostikována hebefrenie, což je forma schizofrenie. Přesto dokázal vybudovat úspěšnou diplomatickou kariéru.

Po první světové válce vstoupil do diplomatických služeb nově vzniklého Československa. V roce 1925 byl jmenován vyslancem ve Velké Británii, kde působil až do roku 1938. Během této doby získal velké uznání pro své charisma, diplomatické schopnosti a osobní kouzlo.

V roce 1938, po podpisu Mnichovské dohody, rezignoval na svůj post a zůstal ve Velké Británii. Po začátku druhé světové války se stal ministrem zahraničí v exilové vládě Edvarda Beneše v Londýně. Masaryk byl neúnavným bojovníkem za osvobození Československa a pravidelně vysílal emotivní projevy na vlnách BBC pod názvem „Volá Londýn“, kterými povzbuzoval okupované obyvatelstvo.

V roce 1945 se Masaryk vrátil do Československa a znovu se ujal funkce ministra zahraničí v obnovené československé vládě. I přes vzrůstající tlak komunistů ve vládě si udržel post, ačkoliv bylo čím dál zřejmější, že v nové politické situaci bude jeho pozice obtížná.

Masaryk měl bohémský životní styl, rád se pohyboval ve společnosti a byl známý svými večírky. Ve 30. letech si vypěstoval silnou závislost na kokainu, kterou se snažil opakovaně překonat. Jeho problémy s drogami i depresemi ho několikrát dostaly do léčebny. Po válce se jeho psychický stav zhoršil, čelil stresu z politického vývoje v Československu a jeho psychické zdraví bylo křehké.

V únoru 1948 proběhl v Československu komunistický převrat, při němž komunisté zcela převzali moc. Masaryk byl pod obrovským tlakem. Přestože mu západní diplomaté doporučovali emigrovat, odmítl a zůstal v zemi. Ve své poslední řeči prohlásil:
„Zůstanu. Nemám rád komunisty, ale nemám rád ani emigraci.“

Dne 10. března 1948 byl Jan Masaryk nalezen mrtvý pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci. Oficiální verze zněla sebevražda, ale okamžitě se objevila podezření, že byl zavražděn.

Mezi hlavní teorie patří:

V roce 2004 bylo potvrzeno, že smrt Masaryka nesla znaky vraždy, ale žádný přímý důkaz se nikdy nenašel.

Život Jana Masaryka se stal námětem pro film „Masaryk“ (2016), který režíroval Julius Ševčík a hlavní roli ztvárnil Karel Roden. Film se soustředí na Masarykovu diplomatickou činnost v období před druhou světovou válkou a jeho pobyt ve Velké Británii.

🎬 Podívejte se na trailer k filmu „Masaryk“:

Jan Masaryk byl charismatický diplomat, člověk bojující za svobodu Československa, ale zároveň komplikovaná osobnost s vnitřními démony. Jeho smrt zůstává jednou z největších záhad českých dějin. Ať už byla jeho smrt sebevraždou či vraždou, jedno je jisté – Masaryk byl mužem, který se postavil totalitě a stal se symbolem zápasu o demokratické hodnoty.

Jsme Pikantnosti (nejen) Slavných. Jestli se Vám článek líbil, dejte nám like na instagram zde.