Článek
Charisma, které proměnilo kulturní mapu Evropy.
„Původně jsem si myslel, že budu jen ve smokingu.“
Tak vzpomínal Jiří Bartoška na své začátky v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Jenže on nikdy nebyl „jen“. Jeho život byl filmem sám o sobě – příběhem o odvaze, charismatu a lásce ke kultuře.
Od kulis k revoluci
Narodil se v roce 1947 v Děčíně. Hrál v Divadle na provázku, pak v Divadle Na zábradlí, kde s Janem Grossmanem uváděli první Havlovu porevoluční hru Largo desolato. Po revoluci pomáhal zakládat Občanské fórum.
Byl aktérem změny, nejen jejím pozorovatelem.
„Ne každé rozhodnutí vlády je správné,“ připomněl jednou, když zachraňoval festival před zrušením.
(zdroj: PročNe/HN)
Festival postavený z ničeho
Rok 1993. Ministr Tigrid rozhodl: festival končí.
Bartoška s Evou Zaoralovou ale začali znovu. V kanceláři o 43 metrech čtverečních. Bez rozpočtu. Bez zkušeností.
„Otevřel jsem Zlaté stránky, našel banky a volal: Dobrý den, tady je Bartoška, potřebuju peníze.“
Dnes má festival rozpočet přes 150 milionů korun. A jméno, které zná celý filmový svět.
Srdeční záležitost
Jude Law, Jeffrey Wright, Robert Redford, Renée Zellweger… přátelé, ne klienti.
Do Varů přivedl Miloše Formana, Dannyho DeVita, Jude Lawa i Roberta Redforda. Bez honorářů. Pro atmosféru.
„Když jim neplatíme, nejsou smlouvy. A když nejsou smlouvy, nejsou sankce.“
Festival byl postavený na důvěře, vztazích a respektu. Nikdy na katalogových hvězdách.
Táta festivalového týmu
Bartoška neřídil festival jako manažer, ale jako táta. Brigádníky nazýval „děti“. Jezdili spolu na výjezdy, pili víno a mluvili o filmech.
„Je to jako skaut. Učili jsme se uzly – jen místo lana to byly filmy a vztahy.“
Když jednou selhal tisk lístků, najal dobrovolníky, kteří je psali ručně. A pak pozval Jeffreyho Wrighta, aby jim česky poděkoval.
Legenda, která nevybledne
Eva Zaoralová a Bartoška – tandem, který změnil dějiny české kultury.
„Biják se má vidět v kině. Ne doma s pivem z lednice.“
Věděl, co film znamená. Pro něj byl společenským rituálem, emocí, která se násobí v davu. Proto miloval Vary – protože tam film žil.
Epilog
Jiří Bartoška zemřel 8. května 2025.
Zanechal za sebou víc než tradici. Zanechal v lidech pocit, že kultura je domov. A že když člověk věří, může přepsat dějiny.
„Když pustíte sněhovou kouli z kopce, už ji nezastavíte. Festival se valí. A když sjede dolů, podíváte se, co všechno nabalila.“
(PročNe/HN, 2025)
