Článek
Jsme mladí. Jsme nadržení. A nemáme kde.
Je nám sedmnáct, jsme spolu pár měsíců a pořád se nás to drží – ta spalující touha, co nás nutí dotýkat se, líbat, svlékat, kdykoliv se k sobě jen přiblížíme. Jenže doma máma, táta, sourozenci. Venku zima, lavičky obsazené, auto nemáme. Ale my jsme našli svoje útočiště.
Obchoďák. Oddělení s módou. Mezi ramínky s hadříky je schované místo, kam míříme s jediným cílem – kabinky.
Každý pátek po škole. Ve dveřích se jen mrkneme na sebe, jako bychom si říkali: „Tak co, dáme to?“ A vždycky dáme.
Vejdeme dovnitř, ruce v kapsách, děláme, že nás zajímají džíny nebo svetry. Ve skutečnosti máme oči jen pro sebe. Vezmeme pár hadrů, jen aby to nevypadalo blbě. Koukáme po kabinkách.
„Tahle,“ zašeptá Linda a vklouzne dovnitř.
Počkám deset vteřin. Rozhlídnu se. Klid. Zamířím za ní. Zavřu závěs a najednou jsme sami.
Malý prostor, stěny z tenkých desek, zvenku ruch lidí, ale my to neslyšíme.
Linda se opírá zády o zrcadlo. Na sobě uplé tričko a legíny, co jí rýsují zadek. Srdce mi buší až v krku. Polibek. Druhý. Najednou jsou naše ruce všude. Její prsty mi zajíždějí pod tričko, já jí hladím boky, pomalu sjedu dolů.
Máš pod tím vůbec kalhotky? Zašeptám.
Linda se usměje. Ví, co mě dostává. Rukou mi sjede k rozkroku. Stačí pár doteků a už to na mě jde. Kalhoty dolů jen tak napůl, její legíny taky.
Těsně na sobě. Horko. Musíme být potichu, ale právě to je na tom nejvíc rajcovní. Její rty mi sjíždějí po krku, já rukou svírám její boky, pomalu se pohybujeme.
Slyšíme kroky venku. Někdo si vedle zkouší kabát. Ztuhneme. Zadržíme dech. Pak pokračujeme. Pomalu, opatrně.
Cítím, jak se její nehty zarývají do mých zad. Oči zavřené, rty pootevřené. Kousne se do rtů, aby nevzdychla nahlas. To mě dostane.
Pár posledních pohybů, tichá exploze.
Rychle se upravíme. Trochu rozcuchaní, trochu červení, ale v obličeji poker face.
„Nesedělo,“ řekne Linda prodavačce, když vrací tričko. Já se tvářím znuděně.
Venku si zapálíme cigaretu a smějeme se.
A víme, že příští pátek tady budeme zase. Za tím závěsem, mezi šaty a džíny, budeme mít zase svůj hříšný ráj.
(PS: Pokud se ti článek líbil, sleduj náš Instagram @pikantnosti_nejen_slavnych, kde bude brzy další várka pikantních příběhů – a nejen těch!)
