Článek
OSVČ v pasti! Drastické odvody srážejí drobné podnikatele na kolena, zatímco zaměstnanci na minimální mzdě sotva přežívají
V roce 2025 čeká osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) rekordní nárůst odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tato změna znovu rozproudila diskuzi o nespravedlnosti českého daňového systému. Jak si na tom stojí OSVČ ve srovnání se zaměstnanci na minimální mzdě? A proč odvody v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě?
OSVČ: Rekordní zálohy v roce 2025
Podle nových pravidel se minimální zálohy OSVČ výrazně zvednou:
- Sociální pojištění: Zvýšení na 4 759 Kč měsíčně, což je o 907 Kč více než v roce 2024.
- Zdravotní pojištění: Nárůst na 3 143 Kč měsíčně, což představuje zvýšení o 175 Kč.
Celkem si OSVČ připlatí za povinné odvody o 1 082 Kč více měsíčně. Ročně tak tato částka činí bezmála 100 000 Kč, což je pro nízkopříjmové podnikatele zásadní zátěž. Sociolog Daniel Prokop z institutu PAQ Research zdůrazňuje, že manuálně pracující řemeslníci s ročním příjmem mezi 300 000–400 000 Kč zaplatí na odvodech až 40 % svých příjmů.
„To, že OSVČ s nízkými příjmy platí tak vysoké odvody, zatímco vysokopříjmové OSVČ s paušální daní odvádějí méně než zaměstnanci na minimální mzdě, je absurdní,“ komentuje Prokop.
Zaměstnanci na minimální mzdě: Každá koruna je vykoupena krví
Minimální mzda v roce 2025 dosáhne 20 800 Kč měsíčně, avšak z této částky zaměstnanec odvádí:
- Sociální a zdravotní pojištění: Přes 2 700 Kč měsíčně.
- Daň z příjmů: Po uplatnění základní slevy na poplatníka zaměstnanci na minimální mzdě odvádějí nižší částku, avšak zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést dalších 6 700 Kč.
Celkem tak odvody zaměstnance a zaměstnavatele dosahují zhruba 10 000 Kč měsíčně. Pro zaměstnance na minimální mzdě to znamená, že téměř polovina nákladů na jejich mzdu končí ve státní kase.
Český rekord: Jedny z nejvyšších odvodů v Evropě
Odvody v Česku patří dlouhodobě k jedněm z nejvyšších v Evropské unii. OSVČ i zaměstnanci odvádějí více, než je běžné v okolních zemích:
- Ve Slovensku činí odvody OSVČ zhruba 30 % jejich příjmů.
- V Polsku je paušální daň na úrovni pevné částky, což nízkopříjmovým podnikatelům značně usnadňuje život.
V Česku jsou však OSVČ trestány nejen vysokými odvody, ale i komplikovaností systému. Například paušální daň, která měla být původně jednoduchým řešením, se postupně stala výhodou pouze pro bohatší podnikatele.
Proč tohle není fér?
Daniel Prokop a další odborníci upozorňují, že současný systém zvýhodňuje vysokopříjmové OSVČ, zatímco nízkopříjmoví podnikatelé a zaměstnanci na minimální mzdě jsou „odíráni“. Kritici volají po zásadní reformě:
- Zavedení progresivního systému odvodů, který by snížil zátěž pro nízkopříjmové skupiny.
- Omezení paušálních výhod pro bohatší OSVČ.
- Lepší ochrana zaměstnanců s nízkými příjmy, zejména v období inflace.
Co dál?
Zatímco OSVČ bojují s rekordními odvody, minimální mzda v Česku stále neumožňuje důstojné živobytí. Kritika se zvyšuje, avšak zda vláda přistoupí ke změnám, zůstává otázkou.
Zdroje: