Článek
Tomášův pád: Jak se král změnil v trosku, protože věřil, že má na víc
Tomáš Novák měl všechno. Ve třiceti pěti byl na vrcholu – manažer úspěšné IT firmy, milující manžel, otec dvou dětí, a především člověk, který si myslel, že má svět pod kontrolou. Kokain? Jen taková zábava, pohonná hmota pro šéfy a alfa samce. Tohle zvládnu, říkal si. Ale droga vás nikdy nenosí věčně. A když vás pustí, je to pád přímo na dno.
---
Vše začíná nevinně
První lajna přišla na jedné firemní party. Někdo vytáhl zlatou kreditku a pytlíček bílého prášku. „Pojď, Tome, tohle tě nakopne, budeš se cítit jako bůh,“ hecovali ho kolegové. Tomáš chvíli váhal, ale pak to zkusil. A bylo to skvělé. Pocit moci, neomezené energie a absolutního soustředění. Všechno, co si přál být.
Další měsíce byly jako sen. V práci exceloval, měl nápady, drive, všechno mu šlo od ruky. Kokain se stal jeho tajnou zbraní. Bral jen občas, „když bylo třeba“. Nikdo si ničeho nevšiml – Tomáš byl mistr improvizace, manipulace a lží. Všechno bylo perfektní. Až na to, že to nebylo.
---
Když jsi nahoře, chceš víc
Půl roku po první lajně už to nebylo „jen občas“. Tomáš si šňupnul, aby byl ještě lepší. Aby stíhal práci, rodinu, děti, víkendy s přáteli. Jenže kokain je zrádný parťák – nikdy nedá zadarmo. Rychleji vám bere energii, peníze a rozum, než jste schopni zaregistrovat.
Tomáš to odmítal vidět. Když si jeho manželka Bára všimla, že je často podrážděný, že má kruhy pod očima a vymlouvá se na pracovní stres, odbyl ji slovy: „To si jen namlouváš, všechno je pod kontrolou.“ Jenže nebylo.
---
Pád začíná nenápadně
Tomáš začal míchat kokain s alkoholem, aby usnul. Potřeboval víc a víc, aby zvládl normální den. V práci ztrácel tempo. Deadliny, které kdysi hravě zvládal, najednou nestíhal. Šéf si ho zavolal na kobereček: „Tomáši, co se děje? Dřív jsi byl nejlepší. Teď na tebe slyším jen stížnosti.“
To, co následovalo, byla kaskáda selhání. Tomáš dostal výpověď. Bez práce, která mu dávala pocit důležitosti, začal brát ještě víc. Utápěl se v dluzích – kokain není levná sranda. Jednoho dne, když už neměl peníze, prodal dokonce své hodinky. Hodinky, které dostal od Báry jako dárek k narození jejich druhého dítěte.
---
Dno má různé podoby
Konečný pád přišel nečekaně. Jednoho večera Bára uklízela obývák a našla pytel kokainu schovaný v zásuvce mezi dětskými hračkami. Bylo to jako výbuch atomovky. „Ty fetuješ?! U nás doma? U našich dětí?!“ křičela. Tomáš se pokusil lhát, ale tentokrát už to nešlo.
Bára ho vyhodila. Zůstal sám, v malém pronajatém bytě, obklopený dluhy, lahvemi a prázdnými sáčky od kokainu. Byl troska – člověk, který kdysi stál na vrcholu, teď brečel na záchodě nad ztraceným životem.
---
Temnota léčí, pokud to dovolíte
Byly to dva roky v pekle. Po hádkách o děti a posledních pokusech Bářiných rodičů ho zachránit skončil na léčebně. Ztratil vše – práci, rodinu, sebeúctu. Ale tam, v léčebně, se něco změnilo. „Drogy vás nikdy neponesou věčně. Když padáte, berou si všechno. Musíš najít sílu začít od začátku,“ řekl mu jeden terapeut.
Po měsících abstinence a psychoterapie začal znovu. Nejprve našel práci jako pomocník ve skladu. Malý krůček, ale byl to začátek. Postupně začal znovu běhat, vídat své děti a po letech se zase smát.
Dnes, o tři roky později, Tomáš říká: „Nikdy nebudu mít zpátky svůj starý život. Ale mám nový. A to mi stačí.“
---
Ponaučení: Drogy vás možná chvíli nesou, ale vždycky vás pustí. A ten pád bolí víc, než si umíte představit.
