Článek
Televizní soutěž Na lovu je skvělá. Člověk se při jejím sledování opravdu hodně dozví. Nejen od soutěžících, ale také od „lovců“. Jsou to lidé s ohromným přehledem a velmi často se divím, co všechno o daném tématu vědí. Velmi často jsou však podobně „nabušení“ i soutěžící. Souboj s lovcem je potom opravdovou lahůdkou. Nebývá tomu tak ale vždy. Bohužel.
Postrach zeměpis
Občas se totiž mezi soutěžícími objeví někdo, kdo je úplně mimo. Například v jednou z posledních dílů nevěděla soutěžící Zuzana, kde leží město Hannover, ale věděla, co znamená zkratka LGBT. Co to o dnešní době vypovídá?
Generace zkratek aneb proč mladí znají LGBT, ale neví, kde leží Hannover?
Vzdělání a obecný přehled by měly jít ruku v ruce. Měly by. Jenže dnešní doba jako by upřednostňovala určité druhy informací na úkor jiných. Některá témata jsou intenzivně medializována, zatímco jiná, dříve považovaná za základní znalosti, zůstávají na okraji zájmu. V praxi to vede k situaci, kdy mladí lidé bez zaváhání vysvětlí význam zkratky LGBT nebo ESG, ale pokud by měli na mapě ukázat Hannover, budou tápat.
Jak jsme se sem dostali?
Předchozí generace si základní vzdělání spojovaly s přehledem v oblasti dějepisu, zeměpisu nebo literatury. Bylo běžné, že člověk znal hlavní města evropských států, věděl, kdo napsal Babičku, a měl základní povědomí o fungování světa. Jenže se změnila doba – a s ní i to, co je považováno za důležité. Dnes hrají prim mediální témata, která jsou často spojena se společenskými nebo ideologickými diskuzemi.
Zeměpis je problém
Ve školách se klade důraz na inkluzi, genderovou rovnost a environmentální témata, což samo o sobě nemusí být špatně. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se na úkor těchto trendových témat upozadí tradiční vzdělání. A tak se dostáváme do situace, kdy studenti v hodinách občanské nauky diskutují o lidských právech, ale v zeměpise už nevědí, kde hledat významná města Evropy.
Mění se jen obsah, nebo i způsob vzdělávání?
Dalším aspektem je způsob, jakým mladí lidé dnes konzumují informace. Málokdo už sahá po encyklopediích nebo učebnicích, když má všechno po ruce v mobilu. Pokud něco nevím, během pár sekund to vygooglím, takže proč bych si měl informace pamatovat? Znalosti se tak neukládají do dlouhodobé paměti, ale existují jen do té doby, než zavřeme poslední otevřenou záložku v prohlížeči.
Vědět, co je LGBT, je „the must“
Navíc se do popředí dostává kultura zkratek a heslovitých sdělení. Místo hlubokého pochopení problémů se lidé učí orientovat v krátkých sloganech, které se vejdou do příspěvku na sociální sítě. Znát zkratku LGBT je dnes téměř nutností, protože se objevuje ve zprávách, filmech, reklamách i politických kampaních. Zato Hannover? Kde by měl běžný mladý člověk narazit na informaci o něm, pokud neplánuje výlet do Německa?
Jak vrátit rovnováhu do vzdělání?
Nejde o to, že by bylo špatné vědět, co znamenají moderní zkratky. Problém nastává, když se takové znalosti stanou důležitějšími než základní povědomí o světě. Možná je načase znovu přehodnotit, co vlastně považujeme za vzdělanost. Nestačí jen absorbovat informace, které se na nás valí z médií – je třeba si také osvojit základy, které nám umožní chápat svět v širších souvislostech.
Bez takového přístupu riskujeme, že se nová generace bude umět skvěle orientovat v aktuálních trendech, ale nebude mít ponětí o základních faktech, která tvoří pevný základ všeobecného vzdělání. A to je problém, který se netýká jen jednoho zapomenutého německého města.
