Článek
Jak je to vůbec možné? A co je to za kouzelníka, který v podstatě řekl plicím: „Držte hubu skoro půl hodiny“?
Seznamte se: Budimir Šobat – muž, který zapomněl dýchat
Hlavní hrdina našeho příběhu je chorvatský borec jménem Budimir Šobat. V roce 2021 překonal rekord, když se potopil a vydržel bez nádechu 24 minut a 37 sekund. A teď pozor – předtím dýchal čistý kyslík, takže ne, nezkoušejte to doma ve vaně po večerním sprchování. Skončilo by to spíš titulkem „Muž chtěl překonat rekord v zadržení dechu, ale místo toho našel světlo na konci tunelu.“
Abychom byli féroví – existují dvě verze těchto rekordů:
- S kyslíkovou přípravou (což je jako jít na rande po dvou hodinách u kadeřníka)
- Bez kyslíku (což je jako jít na rande, jak tě pánbůh stvořil – syrově, reálně a trochu na riziko)
Jak se na něco takového trénuje? (A můžeš to umět i ty?)
Takže… Pokud si myslíte, že tajemství spočívá v tom, že budete zkoušet nedýchat, dokud neomdlíte – máme pro vás špatné zprávy. Ve skutečnosti za tím stojí:
- Dýchací tabulky – ne, nejsou to tabulky s obrázky plic. Jsou to tréninkové metody, kde se postupně učíte tělo „obalamutit“, aby si nemyslelo, že umírá, i když mu berete kyslík.
- Meditace – ano, i tady přichází ten zenový moment. Abyste se nedusili hned při prvním nutkání se nadechnout, musíte být v klidu. Mistr světa není jen plicní Hulk, ale i klidný mnich ve vlastním těle.
- Psychická odolnost – být úplně v pohodě s tím, že vám tělo začne vysílat signály typu „hele, asi umíráme“, a vy jen odpovíte: „Ještě ne, kámo.“
- Pomocný dozor – nikdy netrénujte sami. Někdo u vás musí být. Protože když omdlíte pod vodou a nikdo vás nevytáhne, není to moc cool konec příběhu.
Proč to někdo vůbec dělá?
Někdo sbírá známky, někdo tahá železo v posilce a někdo prostě chce vědět, kam až sahají hranice lidského těla. A popravdě – i když to zní šíleně, práce s dechemje dnes populárnější než kdy jindy. Lidi se učí dýchat pomaleji, vědoměji, vyrovnávají si nervy, snižují stres a celkově zjišťují, že nádech a výdech jsou vlastně to největší kouzlo, co máme.
Takže i když se nechystáte překonat Budimira, můžete se od něj něco naučit – třeba dýchat tak, aby vás nerozhodil šéf, fronta na poště nebo to, že vás někdo označil na nepovedené fotce.
Dýchat je základ. Nedýchat je umění
Takže příště, až budete mít pocit, že jste k ničemu, protože jste po schodech do třetího patra zralý na kyslík, vzpomeňte si: existuje člověk, co nedýchal skoro půl hodiny a taky se narodil s dvěma plícemi jako vy.
Možná z vás nebude rekordman, ale klidně můžete začít s tím, že se na minutu zklidníte, zavřete oči a zkusíte dýchat pomalu. Někdy to stačí na malý zázrak. Tak co? Jak dlouho dokážete zadržet dech?
