Článek
V posteli chceme slyšet pravdu, ale jen dokud nám lichotí. Jakmile by měla zasáhnout naše sebevědomí, upřímnost najednou přestává být tak důležitá.
Možná proto některé otázky raději nikdy nepoložíme. Odpověď by totiž mohla bolet víc než samotná lež.
Šest vět, které mohou v posteli vyvolat hádku
„Takhle se mi to líbí.“
Někteří lidé celé roky chválí něco, co jim ve skutečnosti příjemné není. Nechtějí partnera urazit ani pokazit atmosféru. Jeden tak žije v přesvědčení, že všechno dělá správně, zatímco druhý se bojí říct, co potřebuje.
Pokud ale partner nedokáže přijmout ani slušnou kritiku, možná si za neupřímnost ve vlastní ložnici částečně může sám.
„Já už jsem.“
Předstírání orgasmu není pouze ženskou záležitostí. Také muži někdy předstírají vyvrcholení, aby sex ukončili nebo nezranili partnerčino sebevědomí. Přitom sex může být příjemný i bez orgasmu.
Pro některé lidi je však partnerovo vyvrcholení důkazem vlastních schopností. Když zjistí, že bylo předstírané, cítí se podvedení. Je pro ně tedy důležitější partnerovo potěšení, nebo vlastní pocit, že jsou v posteli dobří?
„Tohle jsem s nikým jiným nedělal/a.“
Sexuální minulost dokáže vyvolat žárlivost i po letech společného života. Někteří lidé nesnesou představu, že jejich partner prožil stejné intimní chvíle už s někým jiným. Výjimečnost si totiž pletou s prvenstvím.
Někdo proto minulost raději přikrášlí nebo zatají. Jenže kde končí právo na soukromí a začíná obyčejná lež?
„Miluju tě.“
Během sexu se velká slova vyslovují snadno. V návalu vzrušení může zaznít vyznání, které druhý považuje za důkaz hlubokých citů. Jenže stejný člověk se mimo ložnici může chovat chladně a nezúčastněně.
Samotné vyznání nemusí být neupřímné. Problém nastává, když láska existuje hlavně během milování. Deset krásných vět v posteli pak může mít menší hodnotu než jediný skutečný projev zájmu.
„S tebou je to nejlepší.“
Současný manžel nebo manželka nemusí být nejlepším sexuálním partnerem, kterého člověk kdy měl. Nejvášnivější sex mohl být s někým, s kým se jinak nedalo vydržet. Přesto mnozí chtějí být jedničkou úplně ve všem.
Představa, že bývalý milenec nebo milenka byli v posteli lepší, dokáže pořádně zasáhnout sebevědomí. Jenže kdo by chtěl slyšet, že u vlastního partnera obsadil až druhé místo?
„Myslím jen na tebe.“
Představa, že partner při sexu myslí na bývalého milence, kolegyni nebo někoho cizího, dokáže vyvolat hádku. Sexuální fantazie však nemusí znamenat nespokojenost ani touhu po nevěře.
Pro někoho jde o soukromou záležitost, jiný by to považoval za zradu. Lze ale požadovat věrnost i v představách?
Jedni považují drobné sexuální lži za ohleduplnost, druzí za narušení důvěry. Výzkumy ukazují, že lidé někdy o svých sexuálních potřebách mlčí, aby partnera nezranili.
Problém tedy nemusí být jen v samotné lži, ale také v důvodu, proč vznikla.
Co když je lepší některé věci nevědět?
Stačí jediné přiznání a člověk se začne jinak dívat i na roky společného života. Najednou přemýšlí, kolikrát partner něco jen předstíral a zda byly všechny ty krásné chvíle skutečně takové, jak si je pamatuje.
Jenže je nutné vědět o druhém úplně všechno? Některá přiznání mohou vztahu pomoci, jiná způsobí zbytečnou bolest. Každý má přece právo nechat si určité myšlenky a vzpomínky pro sebe.
Zůstává otázka, kde je hranice mezi nevinným tajemstvím a lží. A kdyby partner po letech přiznal, že nám v posteli neříkal vždy pravdu, dokázali bychom mu ještě věřit?
Anketa
Zdroje:
