Článek
Avšak realita jejího života byla mnohem složitější a tragičtější než naznačuje tento zjednodušený portrét.
Dětství v honosném stínu
Narodila se jako Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská v roce 1755 ve Vídni jako patnácté a nejmladší dítě císařovny Marie Terezie. Její dětství bylo poznamenáno přísnou výchovou, ale zároveň jí bylo dopřáno víc svobody než jejím starším sourozencům. Byla velmi oblíbená pro svou veselou povahu a půvab. V pouhých 14 letech byla provdána za francouzského dauphina, budoucího krále Ludvíka XVI. Tento sňatek měl zpečetit spojenectví mezi dvěma dříve znepřátelenými mocnostmi – Rakouskem a Francií.
Versailles: Zlatá klec
Příchod na francouzský dvůr byl pro mladou Marii šokem. Život ve Versailles byl plný složitých ceremonií a krutých intrik. Její rakouský původ byl neustále terčem kritiky a neúspěch zplodit dědice po dlouhých sedmi letech manželství jen přiživoval pomluvy a nenávist. Manžel Ludvík byl plachý a nejistý, a přestože se snažil, jejich vztah nebyl zpočátku naplněný. Teprve po chirurgickém zákroku, který odstranil jeho anatomickou anomálii, se Ludvík mohl stát manželem i v plném smyslu slova. Královský pár měl nakonec čtyři děti.
Aby unikla tlaku a nudě dvorního života, Marie Antoinetta se uchýlila k zábavě. Nechala si postavit v areálu Versailles Le Petit Trianon, idylickou vesničku s vlastní farmou, kde si s přáteli hrála na pastevce a dojila krávy. Tento soukromý ráj byl jejím útočištěm, ale pro veřejnost se stal symbolem jejího pohrdání povinnostmi a hýřivosti.
Mýtus „koláčů“ a pád legendy
Pravděpodobně největší mýtus spojený s Marií Antoinettou je slavná věta: „Ať jedí koláče.“ Tato věta se poprvé objevila v díle Jeana-Jacquese Rousseaua dlouho předtím, než se Marie Antoinetta stala královnou. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz, že by ji kdy pronesla. Je to spíše symbolické vyjádření pohrdání lidem, které jí bylo přisouzeno, aby se ospravedlnil hněv revolučních mas.
Se vzrůstající hospodářskou krizí a nespokojeností lidu se královna stala hlavním terčem nenávisti. Její zahraniční původ, obvinění z extravagancí (mnohdy přehnaných) a politické intriky proti ní vedly k tomu, že byla vnímána jako ztělesnění všeho špatného, co se dělo ve Francii.
Královna na popravišti
V říjnu 1793, uprostřed Francouzské revoluce, byla Marie Antoinetta postavena před Revoluční tribunál. Byla obviněna ze zrady, spiknutí a z incestu, což bylo absurdní obvinění, které mělo pouze dehonestovat její pověst.
Na rozdíl od své dřívější rozmařilosti, ve vězení a na popravišti projevila neuvěřitelnou důstojnost a statečnost. Den před popravou napsala dojemný dopis, kde se rozloučila se svou rodinou a vyjádřila naději na spravedlnost, které se jí nedostalo. Dne 16. října 1793 byla gilotinována na Place de la Révolution.
Marie Antoinetta zůstává jednou z nejkontroverznějších postav historie. Byla obětí dvorních intrik, zpolitizovaného sňatku, a nakonec i revoluce, která ji potřebovala jako symbol své nenávisti. Její život je připomínkou toho, že historické postavy jsou často komplexnější než zjednodušené mýty, které se o nich vyprávějí.
