Článek
Takzvaní plochozemci své přesvědčení opírají o jednoduché argumenty, které na první pohled mohou znít logicky, ale při bližším zkoumání neobstojí. Podívejme se na ty nejčastější a vysvětleme, proč neodpovídají realitě.
1. „Horizont je vždy rovný.“
Plochozemci tvrdí, že pokud by byla Země kulatá, museli bychom vidět zakřivení horizontu. Ve skutečnosti je naše planeta tak obrovská, že lidské oko zakřivení z běžné výšky nedokáže rozeznat. Teprve při letu letadlem nebo při pohledu z výšky několika desítek kilometrů je možné křivku jasně vidět. Snímky z vesmíru tuto skutečnost potvrzují naprosto jednoznačně.
2. „Voda se nemůže držet na kulaté kouli.“
Dalším argumentem bývá, že oceány by z koule musely stékat. Odpověď spočívá v gravitaci. Ta přitahuje vodu k jádru planety rovnoměrně ze všech stran, a proto se oceány rozprostírají kolem kulovité Země. Stejný princip drží i atmosféru, která by na „plochém disku“ neměla žádný důvod zůstávat.
3. „Letadla by musela neustále korigovat výšku.“
Podle plochozemců by piloti museli nepřetržitě naklánět letadlo, aby kopírovalo zakřivení Země. Ve skutečnosti se to děje automaticky – gravitační síla letadlo neustále přitahuje k Zemi a pilot pouze udržuje stabilní let. Moderní přístroje navíc přesně ukazují, že letová trajektorie sleduje křivku planety.
4. „Fotografie Země z vesmíru jsou podvrh.“
Teorie o spiknutí NASA je mezi plochozemci velmi populární. Jenže snímky Země nepocházejí pouze z americké vesmírné agentury. Poskytují je i ruské, evropské, čínské či indické družice. Zfalšovat tak obrovské množství dat z různých zemí by bylo prakticky nemožné. Navíc amatérští astronomové dokáží pozorovat zakřivení Země pomocí balónů s kamerou ve výšce kolem 30 kilometrů.
5. „Nikdo nikdy neviděl zakřivení moře.“
Stačí jednoduchý experiment: když loď odplouvá od pobřeží, mizí nejprve její spodní část a až pak stěžeň. Tento jev lze sledovat i pouhým dalekohledem a je přímým důkazem zakřivení povrchu. Pokud by byla Země plochá, loď by se pouze zmenšovala, ale zůstávala by celá viditelná.
Plochozemská teorie je tedy založená spíše na nedůvěře a chybné interpretaci smyslových vjemů než na faktech. Věda přitom nabízí desítky ověřitelných důkazů, které potvrzují kulovitost Země – od satelitních snímků přes astronomická pozorování až po jednoduché experimenty, které zvládne každý.
Plochozemci tak ukazují spíše na fascinující sílu lidské fantazie a schopnost věřit v alternativní vysvětlení světa. A i když jejich argumenty vědecky neobstojí, připomínají, že kritické myšlení je v dnešní době důležitější než kdy dřív.
