Článek
Kolikrát jste dnes sáhli po telefonu? Pro většinu lidí už digitální technologie nejsou jen nástrojem, ale prostředím, ve kterém tráví podstatnou část dne. Neurověda přitom v posledních letech stále častěji ukazuje, že dlouhodobé používání technologií nezůstává bez následků — ovlivňuje naši pozornost, paměť, emoce i způsob, jakým spolu jednotlivé části mozku komunikují.
Digitální svět ale není pouze hrozbou. Stejné technologie, které mohou podporovat závislost nebo psychickou únavu, zároveň pomáhají při léčbě duševních problémů, trénují kognitivní schopnosti a umožňují lépe sledovat psychický stav člověka.
Když technologie mozku pomáhají
Videohry mohou zlepšovat pozornost i rychlost reakcí
Představa, že videohry mozek pouze „otupují“, dnes už neodpovídá tomu, co ukazují některé neurovědecké studie. Výzkumy využívající EEG naznačují, že určité typy her mohou měnit funkční konektivitu mozku — tedy způsob, jakým spolu jednotlivé mozkové oblasti komunikují.
Dlouhodobá studie týmu Lu J. [1] sledovala vliv různých herních žánrů na kognitivní výkon a mozkovou aktivitu. Výsledky naznačují zlepšení v oblastech, jako je pracovní paměť, rychlost reakcí nebo schopnost udržet pozornost. Efekt se však lišil podle typu hry i délky hraní.
Technologie tak nemusí být pouze pasivní zábavou. Za určitých podmínek mohou fungovat i jako forma mentálního tréninku.
Telefon může napovědět, že se zhoršuje psychický stav
Nový obor nazývaný digitální fenotypování zkoumá, jak naše každodenní používání telefonu odráží psychický stav člověka.
Rychlost psaní, frekvence používání telefonu, pohyb zařízení nebo změny spánkového režimu vytvářejí digitální stopu, ze které lze pomocí algoritmů odhadovat riziko psychických potíží. Přehledová studie Kovacse B. [2] upozorňuje například na možnost včasnější identifikace poporodních depresivních symptomů.
Jde zatím o rozvíjející se oblast výzkumu, která zároveň otevírá otázky kolem soukromí a práce s citlivými daty. Přesto ukazuje, že chytrý telefon může v budoucnu sloužit nejen ke komunikaci, ale i jako nástroj preventivní péče o duševní zdraví.
Digitální terapie pomáhají lidem se závislostmi
Mobilní aplikace dnes neslouží jen ke sledování spánku nebo počítání kroků. Některé začínají fungovat také jako doplněk psychoterapie a léčby závislostí.
Pilotní studie aplikace Echo-APP [3] sledovala pacienty se závislostí na metamfetaminu a naznačila, že digitální terapeutické programy mohou pomoci s dlouhodobou podporou léčby i motivací pacientů mimo ordinaci.
Pro část lidí může být anonymnější forma digitální pomoci dostupnější než klasická osobní terapie — zvlášť v situacích, kdy se bojí stigmatizace nebo nemají snadný přístup k odborné péči.
Temnější stránka digitálního světa
Úzkost a problémové používání telefonu spolu úzce souvisejí
Mnoho lidí sahá po telefonu automaticky ve chvíli stresu nebo psychického nepohodlí. Neurovědecké výzkumy naznačují, že právě úzkost může hrát důležitou roli v rozvoji problémového používání smartphonů.
Studie Wanga Z. [4] zkoumala souvislost mezi úzkostí, strukturou mozku a nadměrným používáním telefonu. Výsledky podporují model I-PACE, podle kterého psychické nastavení člověka významně ovlivňuje vznik digitálních závislostí.
Telefon se tak může snadno stát prostředkem úniku od nepříjemných emocí místo běžného nástroje komunikace.
Dětský mozek je vůči digitálnímu přetížení citlivější
Největší obavy odborníků se dlouhodobě týkají dětí a dospívajících. Vyvíjející se mozek je citlivější na neustálé podněty, rychlé střídání obsahu i systém odměn, na kterém sociální sítě fungují.
Přehled veřejně-zdravotních dat autorů Gannona J. a Kosoly S. [5] upozorňuje na souvislosti mezi nadměrným používáním sociálních sítí, vyšší mírou úzkostí, problémy se spánkem a zhoršenou schopností soustředění u mladých lidí.
Výzkum v této oblasti stále pokračuje a ne všechny studie docházejí ke stejným závěrům. Většina odborníků se ale shoduje, že klíčovou roli hraje délka používání, věk dítěte a kvalita digitálního obsahu.
Technologie nejsou nepřítel. Rozhoduje způsob používání
Lidský mozek je mimořádně přizpůsobivý. Technologie mohou podporovat učení, pomáhat při léčbě psychických problémů nebo zlepšovat každodenní fungování. Stejně snadno ale dokážou narušovat pozornost, podporovat závislostní chování a zvyšovat psychickou zátěž.
Digitální doba nepřináší čisté dobro ani absolutní zkázu. Záleží jen na tom, zda budeme technologie využívat jako užitečné nástroje, nebo jim dobrovolně odevzdáme klíče od vlastní hlavy.
Zdroje:
1. Lu J., Cui R., Jiang L., Mu C., Ma W. (2025). Effects of Video Game Type on Cognitive Performance and Brain Functional Connectivity: A Longitudinal EEG Study.
2. Kovacs B., Schweitzer S., Papadopoulos F., Bauer A., Skalkidou A. (2026). A review of the application of digital phenotyping in predicting peripartum depressive symptoms.
3. Chen T., Chen L., Li S., Du J., Su H. (2023). Virtual Digital Psychotherapist App-Based Treatment in Patients With Methamphetamine Use Disorder (Echo-APP). JMIR.
4. Wang Z., Wang Y., Zhang Y., Zhu J., Zhou J. (2026). Anxiety modulates the relationship between right inferior parietal lobule structure and problematic smartphone use: a test of the I-PACE model.
5. Gannon J., Kosola S., Boode K., Calleja-Agius J., Elias C. (2026). Smartphones and social media are harming youth health: A comprehensive public health response is overdue.
6. Robbins R., Weaver M., Quan S., Sullivan J., Cohen-Zion M. (2022). Clinical evaluation of the Dayzz mobile application on sleep, health, and productivity.
7. Venkatesan T., Hillard C., Ayer L., Arumugam S., Culp S. (2024). Effects of App-Delivered Heartfulness Meditation on Psychological Outcomes and the Endocannabinoid Signaling System in Cyclic Vomiting Syndrome.
