Článek
Psychické problémy mají jednu zvláštní vlastnost. Téměř nikdy nepřijdou ze dne na den.
Vyhoření nezačne jedno pondělí ráno. Deprese nevznikne během jediného víkendu. Úzkostné poruchy se neobjeví v jedné konkrétní minutě.
Nejdříve se mění drobnosti.
Člověk hůře spí. Ztrácí energii. Přestává se soustředit. Vytrácí se radost z aktivit, které měl rád. Začne být podrážděnější nebo naopak uzavřenější. Více času tráví pasivní konzumací obsahu. Méně komunikuje s okolím.
Jednotlivě jsou tyto změny téměř neviditelné.
Dohromady však vytvářejí obraz.
A právě tento obraz začínají moderní technologie zachycovat.
Vědci pro něj mají označení digitální fenotypování. Každé odemknutí telefonu, každý krok zaznamenaný hodinkami, každá změna spánkového režimu nebo způsobu používání digitálních zařízení vytváří stopu. Sama o sobě nic neznamená. V souhrnu však může vypovídat o tom, jak se člověku skutečně daří.
Naše psychika se totiž neprojevuje pouze tím, co říkáme. Projevuje se tím, jak žijeme.
A zde naráží současná psychiatrie na svůj přirozený limit.
Lékař se musí spoléhat na to, co si pacient pamatuje a co je schopen popsat. Jenže lidská paměť je nepřesná. Náladu zpětně přepisujeme. Nepamatujeme si vlastní vzorce chování. Často si ani nevšimneme, jak výrazně jsme se během několika měsíců změnili.
Telefon si toho všimnout může.
Ne proto, že by byl inteligentnější než člověk.
Protože pozoruje tisíce detailů, které lidský mozek není schopen dlouhodobě sledovat.
Možná právě proto představuje umělá inteligence jednu z největších příležitostí pro oblast duševního zdraví.
Poprvé nevzniká systém, který čeká na diagnózu. Vzniká systém, který může rozpoznat riziko dříve, než diagnóza vůbec vznikne.
Nejde o nahrazení psychologů ani psychiatrů.
Jde o vytvoření citlivého systému včasného varování.
Podobně jako moderní medicína dokáže zachytit zvýšené riziko infarktu nebo rakoviny dříve, než se objeví první vážné příznaky, může jednou digitální fenotypování upozorňovat na vznikající vyhoření, depresi nebo úzkostné poruchy.
Skutečná revoluce nespočívá v tom, že stroje budou léčit lidi.
Spočívá v tom, že nám pomohou rozpoznat problém v okamžiku, kdy je ještě malý.
Většina lidí nevyhledá pomoc příliš brzy.
Naopak.
Pomoc hledáme až ve chvíli, kdy jsme dlouhé měsíce ignorovali signály vlastního těla a mysli.
Co když ale budeme mít poprvé v historii nástroj, který tyto signály uvidí za nás?
Co když technologie, které dnes považujeme za zdroj rozptýlení, dokážou jednou fungovat jako největší preventivní program duševního zdraví, jaký kdy lidstvo vytvořilo?
Pokud se to podaří, nebude největším přínosem umělé inteligence rychlejší vyhledávání informací ani automatizace kancelářské práce.
Může jím být něco mnohem cennějšího.
Schopnost zachytit lidské utrpení dříve, než přeroste v nemoc.
Zdroje:
Základní práce o digitálním fenotypování
ONNELA, Jukka-Pekka a John RAUCH. Digital phenotyping. Neuropsychopharmacology. 2016, roč. 41, č. 7, s. 1691–1696. ISSN 0893-133X. DOI: 10.1038/npp.2016.7.
Digitální fenotypování v psychiatrii
TOROUS, John, Jukka-Pekka ONNELA a Matcheri KESHAVAN. New dimensions and new tools to realize the potential of RDoC: digital phenotyping via smartphones and connected devices. Translational Psychiatry. 2017, roč. 7, č. 3, e1053. ISSN 2158-3188. DOI: 10.1038/tp.2017.25.
Predikce relapsu pomocí digitálních dat
BARNETT, Ian, Matthew TOROUS, Patrick STURMINGER aj. Relapse prediction in schizophrenia through digital phenotyping: a pilot study. Neuropsychopharmacology. 2018, roč. 43, č. 8, s. 1660–1666. ISSN 0893-133X. DOI: 10.1038/s41386-018-0030-z.
Přehled využití digitálního fenotypování pro duševní zdraví
JACOBSON, Nicholas C., Jukka-Pekka ONNELA a John TOROUS. Digital phenotyping and the future of psychiatry. Current Psychiatry Reports. 2020, roč. 22, č. 12, čl. 81. ISSN 1523-3812. DOI: 10.1007/s11920-020-01192-7.
Systematický přehled digitálního fenotypování
DE ANGEL, Valeria, Gloria LEIGH, Aislinn KAMINSKY aj. Digital phenotyping in mental health: a systematic review. The Lancet Digital Health. 2022, roč. 4, č. 8, s. e558–e570. ISSN 2589-7500. DOI: 10.1016/S2589-7500(22)00114-5.
Chytré telefony a deprese
SAEB, Sohrab, Mi Zhang, Christopher J. KARR aj. Mobile phone sensor correlates of depressive symptom severity in daily-life behavior: an exploratory study. Journal of Medical Internet Research. 2015, roč. 17, č. 7, e175. ISSN 1438-8871. DOI: 10.2196/jmir.4273.
Sociální izolace, pohyb a psychické zdraví
WANG, Rui, Fanglin CHEN, Zhenyu CHEN aj. StudentLife: assessing mental health, academic performance and behavioral trends of college students using smartphones. In: Proceedings of the ACM International Joint Conference on Pervasive and Ubiquitous Computing. New York: ACM, 2014, s. 3–14. DOI: 10.1145/2632048.2632054.
