Článek
Výborné individuální výkony, trefně zvolené posily, inspirativní trenérské vedení, silné lídrovství v kabině i rostoucí podpora fanoušků, to všechno sehrálo svou roli. Pojďme si nyní připomenout nejdůležitější pilíře, na kterých letošní sparťanský úspěch stál.
Michaela Khýrová
V této sezoně se Míša stala základním stavebním kamenem sparťanské hry. Technické kvality, kterými disponuje, jsou v kontextu českého ženského fotbalu naprosto nevídané a její ohromný přínos ve standardních situacích je nepopiratelný. Zdobí ji také skvělé centry i střely z dálky, na které letos doplatil nejeden soupeř. Slavia si pravděpodobně musí rvát vlasy, že ji před dvěma lety nechala utéct na druhý břeh.
Denisa Rancová
Pokud by v rámci ankety Fotbalista roku existovala kategorie Objev roku i pro ženy, tak si nedokážu představit, že by ji měl ovládnout kdokoliv jiný než právě Denisa Rancová. Na začátku sezony bychom jen těžko hádali, že právě ona vyhraje korunku pro královnu střelkyň, a to navíc jako hráčka, která naskakuje spíše z lavičky.
Původně jsem chtěla napsat, že je Denča ohromným příslibem do budoucna, ale tím bych ji tak trochu urazila, protože ona je pro Spartu nepostradatelná už teď. Otázka je, jak dlouho v Praze zůstane. Její všestrannost, schopnost hrát na více postech, výborný výběr místa, dominance ve standardkách, predispozice k lídrovství a (nejen) herní inteligence musí dříve či později zaujmout některý z velkých evropských klubů, o tom není pochyb.
Kapitánka
Schopnost spojovat kabinu, pěstovat pocit sounáležitosti mezi celým kádrem a stavět tým nad osobní ambice i výkony jsou atributy, které dělají z Evy Bartoňové respektovanou kapitánku a přirozenou autoritu. Zejména poslední zmíněnou vlastnost každý kapitán rozhodně nemá. Na Evě je navíc při každém rozhovoru patrné, s jakou pokorou svou roli přijímá a s jakým respektem přistupuje ke svým spoluhráčkám i realizačnímu týmu.
Její vůdčí osobnost se projevila také během mistrovských oslav, kdy se v kabině po posledním zápase se Slováckem postavila do čela svých spoluhráček, jejichž jménem dojemně poděkovala celému realizačnímu týmu: „Není čas na dlouhé proslovy, ale chtěly bychom vám hrozně moc poděkovat, protože bez vás bychom nebyly úspěšné, a proto bychom vám za celý tým chtěly něco předat.“ Následovalo předání dárkových tašek s klubovým logem, kterými tak hráčky ocenily sparťanský realizák za odvedenou práci. Přesně takto má vypadat TÝM, netřeba dalších slov.
Michael Steiner
Profík, kliďas, spasitel. Konečně někdo, komu na ženském fotbale opravdu ze srdce záleží. Rakouský kouč, kterého Sparta přivedla minulé léto, dokázal pro hráčky vybudovat respektující a bezpečné prostředí, ve kterém se všechny mohou rozvíjet na maximum. Ať se na Michaela Steinera zeptáte kohokoliv, neslyšíte prakticky nic jiného než jen chválu a obdiv k jeho přístupu a způsobu komunikace na hřišti i mimo něj. Michael funguje v tandemu s Marianem Ninczem opravdu fenomenálně a fanoušci rudých mohou jen doufat, že Steiner v Praze ještě nějaký ten čas pobude.
Americká síla
Sázka na americké posily letos vyšla znamenitě. Američanky nepřijely do Prahy za památkami, ale hrát fotbal, což bylo patrné hned od začátku sezony. Většina z nich se zapracovala do základní sestavy a po právu se zařadily mezi týmové opory. Některé zářily jasněji na podzim, jiné zase na jaře, ale jejich role v cestě za titulem je v každém případě nezpochybnitelná.
Týmovost
Ať už ukážete na jakoukoli hráčku či člena realizačního týmu, každý z nich vám zdůrazní, že klíčem k letošní veleúspěšné sezoně byla právě týmovost. Jak řekla Eliška Sonntagová bezprostředně po zisku titulu: „Rozhodlo to, že se nám podařilo složit kvalitní kádr, který vydržel pracovat po celou sezonu. Některé zápasy jsme vyhrály díky individualitám, ale celkově bylo klíčové, že jsme šlapaly jako tým.“ Slova Sonny jen dokazují, jak semknutá tahle skvělá parta je. V létě by navíc podle předběžných informací k žádnému velkému exodu hráček dojít nemělo, takže věřme, že se týmová chemie překlene i do příští sezony.
Fanoušci
Co si budeme povídat, počet fanoušků českého ženského fotbalu se zatím nemůže rovnat evropským velmocem jako Anglie nebo Španělsko, přesto ale sparťanští příznivci letos velmi mile překvapili. Skvělou práci odvedla zejména skupina Heroinas, která doufá, že bude jednou fandění ženskému týmu přirozenou součástí DNA každého sparťana.
Jak její zakladatel navíc exkluzivně pro Pocem, kamdeš? potvrdil, tato sezona byla pouze začátek: „Zápasy holek jsou plné emocí a oslav, takže se jim fandí nádherně. Od té doby, co jsem založil Heroinas Sparta, mi ženský fotbal přirostl k srdci tak moc, že si neumím představit, že bych s fanděním teď měl skončit. Prostě je to pro nás srdcovka. Pokud nás bude chodit v příští sezoně víc a víc, tak budeme připravovat i více choreí a prezentací. Chceme to zkrátka posouvat dál. Holky zaberou, my taky a společně věříme, že si příští sezonu opět dojdeme pro double a možná i ten triple.“
Větší zájem než v předchozích letech vzbudil v tomto ročníku ženský tým i u sparťanských influencerů. Vzestup sparťanského ženského fotbalu sleduje i jeden z těch nejprominentnějších, který si vzhledem k přání zůstat v anonymitě říká Číslo 34: „Parádní sezona zakončená 34. titulem. Moc našim holkám gratuluji. Přiznám se, že nestíhám sledovat všechny zápasy, ale třeba derby jsem viděl a pár utkání ze skvělé pohárové jízdy taky. Semifinále v Evropském poháru je obrovský úspěch. Jsem fakt upřímně rád, že náš klub svými kroky reflektuje vzestup ženského fotbalu i růst fanouškovské základny. Vidím obrovský potenciál, který by byla škoda promrhat,“ ocenila holky pro Pocem, kamdeš? ikona sparťanských fanoušků, jejíž umělecký pseudonym tak alespoň pro letošek příznačně ladí s počtem mistrovských titulů ženského týmu.
Autorka: Terezie Šenkyříková
