Článek
POZOR! ČLÁNEK NESLOUŽÍ JAKO NÁVOD.
Co je ten rozdíl mezi úspěšnou loupeží a fiaskem, po kterém zůstává gang za mřížemi? Odpověď hledáme nejen ve skutečných případech, ale i v Hollywoodu, který tento žánr dovedl k dokonalosti.
Inspirace z filmů a skutečných případů
Sedíme v potemnělém večerním obývacím pokoji a sledujeme film Loupež ve velkém stylu (Going in Style), kde se trojice důchodců rozhodne vykrást banku, protože jim firma sebrala důchod. Jejich plán je překvapivě chytrý: maskování, falešné stopy a promyšlený únik. Přesto se nevyhnou chybám, které nakonec vedou k jejich dopadení. Po skončení filmu nám vrtá hlavou: kdyby byli pečlivější, mohli uniknout na první dobrou? Jaké zásady by měli dodržet?
Odpověď hledáme i u vyšetřovatele, který se v praxi setkal s reálnými bankovními lupiči. „Většina zločinců dělá fatální chyby – neplánují dostatečně dopředu, nechávají za sebou digitální stopy, nebo se jednoduše chlubí,“ říká kriminalista, který si přál zůstat v anonymitě. „Ti nejlepší nikdy neexistují v policejních databázích. A ti nejhorší? Ti jsou za mřížemi do týdne.“ A tak jsme se pustili do pátrání. Jaké zásady musí zloděj dodržet, aby se nestal snadnou kořistí policie?
Desatero dokonalé loupeže: Lekce z historie, filmů a literatury
V dějinách kriminality se najdou případy tak dokonale promyšlené, že připomínají hollywoodský scénář. Jaké principy stojí za úspěšnými loupežemi? Tady je deset pravidel, kterých se zločinci v minulosti i v současnosti drželi – nebo je naopak porušili a skončili za mřížemi. Pojďme každý bod podrobně rozebrat a přidat reálné i filmové a literární příklady.
1. Plánuj do detailu
Bez pečlivého plánu je každý zločin odsouzen k nezdaru. Úspěšní zloději analyzují každý aspekt loupeže: bezpečnostní systémy, reakční dobu policie, únikové trasy i nouzové scénáře. Jako příklad použijme loupež v Hatton Garden (Londýn, 2015) – gang zkušených zlodějů, většinou v důchodovém věku, měsíc analyzoval místo činu, pronikl do trezoru přes výtahovou šachtu a použil průmyslové vrtačky k překonání silných dveří.
2. Nepracuj s amatéry
Skutečný profesionál se obklopuje jen odborníky. Jediná slabina v týmu může zničit celý plán. V minulosti toto pravidlo dodrželi bratři Anglinové a Frank Morris. Pravděpodobně vám jejich jména nic neřeknou, ale můžete znát příběh slavného útěku z Alcatrazu (1962). Vězni si rozdělili role. Jeden vyráběl figuríny do postelí, druhý rozšiřoval díru ve zdi, třetí připravoval improvizovaný člun z pláštěnek. Výsledkem byl jediný známý úspěšný útěk z „nejstřeženějšího vězení světa“.
Obdobnou dělbu práce a specializací můžeme znát i z filmu Dannyho parťáci. Každý člen gangu má specifické schopnosti, které přispívají k úspěchu akce.
3. Nepoužívej násilí, pokud to není nutné
Když se zločin obejde bez zranění a mrtvých, policie se na něj dívá jinak. Ozbrojené loupeže přitahují extrémní pozornost a tvrdé tresty. Jako reálný příklad může sloužit krádež obrazu Křik od Edvarda Muncha (1994) – zloději se dostali do galerie v Oslu, vzali obraz a zmizeli bez výstřelu. Obraz byl nakonec nalezen, ale zloději se vyhnuli tvrdým trestům. Nejvyšší trest byl nakonec odnětím svobody na šest a půl roku.
V již zmiňovaném filmu Loupež ve velkém stylu se skupina důchodců rozhodla použít slepé náboje během přepadení banky.
4. Minimalizuj digitální stopu
V době všudypřítomných kamer a sledovacích systémů je klíčové vyhnout se digitálnímu otisku – žádné mobily, sociální sítě, platební karty, žádné hovory, žádné platby kartou, žádné Google vyhledávání „Jak otevřít bankovní trezor“. V roce 2020 zloději ukradli luxusní hodinky v Londýně tím, že předtím odcizili SIM karty lidí v okolí a vytvořili „rušivý šum“, aby zmátli sledovací systémy.
Jako filmový příklad máme k dispozici snímek Hackers (1995) – pachatelé využili digitálních triků k zamaskování pohybu.
5. Rozptyl podezření
Nejlepší zloději umí odvést pozornost jinam – třeba falešným poplachem nebo jiným zločinem na opačné straně města. Pokud se podaří odvést pozornost jinam, sníží se riziko dopadení.Skupina zlodějů v Brazílii (2005) vykopala tunel do banky, mezitím ale odpoutala pozornost sérií falešných telefonátů o bombách. Policie soustředila síly jinam a krádež proběhla hladce.
6. Využij informátora zevnitř
Nejlepší loupeže začínají interními informacemi – o směnách, kódech, časování bezpečnostních opatření. V případě loupeže století v Antverpách (2003) si člen gangu získal důvěru banky a postupně získal klíčové informace, které umožnily přístup k sejfu. Šperky v hodnotě 100 milionů dolarů se podařilo díky informátorovi ukrást bez jediného výstřelu. Většina z ukradených cenností se již nikdy nenašla.
7. Mysli na exit strategy
Dostat se dovnitř je jen polovina úspěchu – uniknout nepozorovaně je ta těžší část. Utéct je vždy těžší než se dostat dovnitř. Protože policie obvykle chytá pachatele při pokusu o útěk. Většina pachatelů má čas dvě až čtyři minuty, než se objeví policie. Rychlost zásahu záleží na tom, kdy policie dostane hlášení, nebo jestli je přivolána během přepadení bankovním tichým alarmem.
V roce 2010 zloději v Paříži použili jako únikové vozidlo loď. Policie očekávala únik autem nebo letadlem, ale gang zmizel po Seině. Zloději utekli nepozorovaně po řece na lodi, zatímco policie hlídala letiště a hranice.
8. Nevyužívej své kontakty
Policie obvykle sleduje známé zločince. Nejlepší zloději mění svou síť spolupracovníků, aby se vyhnuli prozrazení. Kriminalisté vědí, že zločinci se často obracejí na známé. Proto je důležité nevyužívat stejné lidi pro více operací. Americký lupič Willie Sutton (20. léta 20. století) měnil své komplice a identity, což mu umožnilo unikat spravedlnosti více než deset let.
9. Nehromaď zbytečně kořist
Rychlé rozdělení lupu je klíčové – hromadění hotovosti nebo cenností přitahuje nežádoucí pozornost. Rychlá a nenápadná distribuce lupu snižuje riziko odhalení. Například známá loupež v Nice (1976) je ukázkou rychlého rozdělení kořisti, kdy zločinci ukryli peníze na různých místech, což jim umožnilo unikat roky spravedlnosti. Ukradli v přepočtu téměř 700 milionů korun, které se nikdy nenašly.
Z televizních obrazovek můžeme znát toto pravidlo i z kultovního seriálu Breaking Bad. Velké množství hotovosti přináší logistické i bezpečnostní problémy.
10. Zůstaň v anonymitě
Mnoho zločinců padlo kvůli vlastní ješitnosti – chlubili se úspěchem. Jack Gilbert Graham (1955) se chlubil svým plánem na pojistný podvod, čímž se sám usvědčil. Stejně tak je snadné přijít na pachatele, pokud si měsíc po činu pořídí nové Maserati.
Může dnes vůbec existovat dokonalá loupež?
Zatímco v minulosti mohl být bankovní lupič jen chytrým stratégem, dnes musí být také mistrem v technologii. Umělá inteligence, rozpoznávání obličejů a analýza dat znamenají, že každý zločin zanechává digitální stopy.
„Loupeže jako ve filmech Dannyho parťáci už dnes nejsou reálné,“ říká kriminalista. „Zločinci se přesouvají spíše k hackerským útokům a kyberzločinu.“
