Článek
Lednice není kouzelná skříň na věčné jídlo
Lednice má v domácnosti pověst jistoty. Člověk do ní dá jogurt, maso, zbytky večeře a čeká, že se o všechno postará sama. Jenže ona není trezor na čerstvost. Funguje dobře jen tehdy, když v ní držíte správnou teplotu a necháte vzduch proudit.
Podle Státního zdravotního ústavu by se potraviny a pokrmy měly v chladničce uchovávat při teplotách do 5 °C, v mrazničce minimálně při −18 °C. Evropský úřad pro bezpečnost potravin v pokynech ke správné manipulaci s potravinami připomíná totéž: tepelně upravené a rychle se kazící potraviny mají jít co nejdřív do chladu pod 5 °C.
Jenže nastavení kolečka na „trojku“ ještě neznamená, že máte v lednici skutečně pět stupňů. Starší spotřebič, přecpané police, špatné těsnění nebo horká kuchyň v létě udělají svoje. Bez obyčejného teploměru člověk často jen hádá.
A hádání u masa, mléčných výrobků nebo hotových jídel není zrovna chytrá disciplína.
Dveře jsou nejteplejší místo, ne sklad mléka
V lednici není všude stejně. Nahoře bývá jiná teplota než dole, vzadu jiná než u dveří. A právě dveře jsou malá past. Lidé do nich dávají mléko, smetanu, vejce nebo otevřenou šunku, protože se tam dobře vejdou. Jenže dveře se pořád otevírají a teplota tam lítá nahoru a dolů.
Národní zdravotnický informační portál upozorňuje, že v lednici existují různé teplotní zóny. Citlivé potraviny, jako maso a ryby, patří do nejchladnější části. Ovoce a zelenina zase do spodních zásuvek, ale ne všechno. Rajčata, okurky nebo banány chlad rády nemají a zbytečně v něm ztrácejí chuť i kvalitu.
Takže ne, lednice není místo, kam se bez rozmyslu nahází celý nákup. Syrové maso má být dole v uzavřené nádobě, aby šťáva nekápla na jiné potraviny. Hotová jídla a mléčné výrobky výš. Dveře nechat spíš na věci, kterým teplotní výkyvy tolik nevadí: omáčky, hořčice, džemy nebo nápoje.
A hlavně lednici nepřeplňovat. Když je narvaná tak, že se dveře zavírají kolenem, studený vzduch nemá kudy proudit. Výsledek? Něco mrzne vzadu u stěny, něco se kazí vpředu. Domácí chaos v přímém přenosu.
Zbytky z oběda nesmí čekat celé odpoledne
Velký problém nejsou jen nové potraviny z obchodu. Často si doma kazíme jídlo sami. Hrnec polévky stojí na sporáku do večera, rýže zůstane přiklopená na lince, omáčka se „nechá dojít“ a do lednice putuje až po několika hodinách. Pak se druhý den všichni diví.
Tepelně upravené jídlo by nemělo dlouho stát při pokojové teplotě. Neznamená to cpát vařící hrnec rovnou do lednice. Znamená to přendat zbytky do menších nádob, nechat je krátce zchladnout a uložit do chladu v rozumném čase. Velký hrnec chladne pomalu, hlavně uprostřed. A pomalé chladnutí je přesně to, co bakteriím vyhovuje.
Francouzská agentura ANSES letos upozornila, že teplota pod 4 °C zastavuje růst většiny mikroorganismů včetně salmonel. Zároveň z evropského měření vyplynulo, že domácí lednice často bývají teplejší, než by měly. To je docela nepříjemná zpráva. Lidé si myslí, že mají jídlo v bezpečí, ale spotřebič jim doma jede na hraně.
Nejlepší obrana je směšně jednoduchá: dát do lednice teploměr, držet teplotu kolem 4 až 5 °C, neucpávat police, rychle uklízet zbytky a nepoužívat lednici jako výkladní skříň, do které se pět minut kouká s otevřenými dveřmi.
Když se potraviny kazí moc brzy, nemusí být vina v „nekvalitním zboží“. Někdy je problém doma. Ve špatné teplotě, plné lednici a zvyku odkládat uklízení jídla na později. A to je dobrá zpráva. Protože na rozdíl od cen v obchodě se tohle dá opravit hned.
