Článek
Životní minimum není částka, kterou vyplácí stát
Životní minimum jednotlivce činí v roce 2026 měsíčně 4 860 korun. Existenční minimum dosahuje pouze 3 130 korun. Rozdíl mezi nimi tedy představuje přesně 1 730 korun.
Ani jedna z těchto částek ovšem není samostatnou sociální dávkou, kterou by člověk automaticky dostal na účet. Jde o zákonem stanovené hranice používané při posuzování příjmů a výpočtu některých forem státní pomoci. Ministerstvo práce a sociálních věcí výslovně upozorňuje, že minima navíc nezahrnují nezbytné výdaje na bydlení.
Životní minimum představuje společensky uznanou hranici příjmu potřebného k zajištění výživy a dalších základních osobních potřeb. Pracuje se s ním například při posuzování nároku na porodné, některé složky dávky státní sociální pomoci nebo při dalších příjmových testech.
Existenční minimum leží níž. Má vyjadřovat částku nezbytnou k přežití a v dávkovém systému může sloužit také jako motivační hranice pro některé dospělé osoby v hmotné nouzi.
Nelze ho však použít u nezaopatřeného dítěte, člověka pobírajícího starobní důchod, osoby ve třetím stupni invalidity ani u člověka staršího 68 let. Těm zákon takto nízkou hranici nepřisuzuje.
U rodiny se částky jednoduše nenásobí
Hodnota 4 860 korun platí pro samostatně posuzovaného jednotlivce. U domácnosti se životní minimum skládá z různých částek podle pořadí, věku a postavení jejích členů.
První dospělá osoba v domácnosti má pro výpočet přiřazených 4 470 korun. Každá další dospělá osoba 4 040 korun. U nezaopatřených dětí záleží na věku:
- dítě do šesti let má životní minimum 2 480 korun,
- dítě od šesti do patnácti let 3 050 korun,
- nezaopatřené dítě od patnácti do 26 let 3 490 korun.
Životní minimum dvou dospělých proto není 9 720 korun, ale 8 510 korun. U dvojice dospělých s dětmi ve věku osm a šestnáct let vychází součet na 15 050 korun. Přehled částek a příklady domácností zveřejňuje MPSV.
Ani příjem pod životním minimem ovšem neznamená, že stát rozdíl automaticky doplatí. U konkrétní dávky se mohou hodnotit také náklady na bydlení, majetek, pracovní aktivita a příjmy ostatních členů domácnosti.
Ze mzdy chrání dlužníka částka 14 101,50 Kč
Při exekuční srážce ze mzdy se nepracuje jen se životním minimem ve výši 4 860 korun. Do výpočtu vstupují ještě dvě částky z pravidel pro státní sociální pomoc:
- normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s nejméně 70 tisíci obyvateli ve výši 9 430 korun,
- energetický paušál jednočlenné domácnosti ve výši 2 300 korun.
Základ nezabavitelné částky odpovídá 85 procentům jejich součtu. Výpočet pro rok 2026 proto vypadá následovně:
85 % z částky 4 860 + 9 430 + 2 300 Kč = 14 101,50 Kč.
Nový způsob výpočtu stanovuje nařízení vlády účinné od ledna 2026. Použité hodnoty se berou ve výši platné k 1. lednu daného roku. Základ se proto v průběhu roku automaticky nepřepočítává při každé změně dávkových parametrů.
Částka 14 101,50 korun je matematickým základem. Při samotné srážce se celková nezabavitelná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dlužníkovi bez započitatelných vyživovaných osob proto zaměstnavatel ze mzdy ponechá jako základ nejméně 14 102 korun. Povinnost zaokrouhlení stanovuje aktuální znění nařízení o nezabavitelných částkách.
Přesnější je říct, že příjem do této výše nepodléhá srážce. Jestliže člověk vydělá čistého pouze 12 tisíc korun, exekuce mu příjem nedoplní do 14 102 korun. Jen z něj nebude možné provést běžnou měsíční srážku.
Samotné peníze navíc nestrhává zaměstnanci exekutor přímo. Výši srážky vypočítá a odešle zaměstnavatel nebo jiný plátce příjmu podle doručeného rozhodnutí.
Dítě zvýší chráněnou částku, běžně vydělávající manžel už ne
Za každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, se připočítává čtvrtina základní nezabavitelné částky. V roce 2026 jde před zaokrouhlením o 3 525,375 koruny.
U dlužníka s jedním vyživovaným dítětem proto vychází chráněný součet na 17 626,875 koruny. Po zákonném zaokrouhlení mu musí zůstat 17 627 korun. Se dvěma započitatelnými dětmi vychází konečná hranice na 21 153 korun.
Manžel nebo partner se již běžně jako vyživovaná osoba automaticky nezapočítává. Výjimka se týká situace, kdy byl dlužníkovi nebo jeho manželovi či partnerovi přiznán starobní důchod, sirotčí důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu druhého či třetího stupně. Tuto okolnost je potřeba zaměstnavateli doložit.
Čtvrtinu nelze připočíst na člověka, v jehož prospěch se právě vymáhá dlužné výživné. Rodič s exekucí kvůli nezaplaceným alimentům si tedy nemůže nezabavitelnou částku zvýšit právě o dítě, kterému výživné dluží. Podrobnosti obsahuje aktuální znění vládního nařízení.
Zaměstnavatel nemusí o všech vyživovacích povinnostech automaticky vědět. Dlužník by proto měl dodat rodné listy dětí a další požadované dokumenty mzdové účtárně včas. Jinak může být srážka vypočítána bez příslušného zvýšení.
Dlužníkovi obvykle zůstane více než samotný základ
Nezabavitelná částka není automaticky výslednou čistou výplatou. Jde o první chráněnou část příjmu. Zbytek čisté mzdy se následně do stanoveného limitu rozdělí na třetiny.
Jedna třetina zůstává dlužníkovi. Další mohou směřovat na úhradu dluhů podle toho, zda se vymáhá běžná, nebo přednostní pohledávka. Mezi přednostní pohledávky patří například výživné, náhrady újmy na zdraví a některé dluhy vůči státu.
Při nejméně čtyřech současně vedených exekucích se zpravidla srážejí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i u nepřednostních dluhů. Zákon obsahuje omezenou výjimku pro některé příjemce důchodů. Pravidlo čtyř exekucí stanovuje § 279 občanského soudního řádu.
V roce 2026 činí hranice, nad kterou se zbývající příjem sráží bez omezení, 31 521 korun. Část zbytku nad tento limit již dlužníkovi nepřipadá. Výsledná výplata proto závisí na čistém příjmu, počtu vyživovaných osob, druhu dluhů i počtu současně vedených exekucí.
Na bankovním účtu platí ještě jiná ochrana
Nezabavitelných 14 101,50 korun se vztahuje k pravidelným srážkám ze mzdy a obdobných příjmů. Neznamená to, že stejná částka musí automaticky zůstat také na obstaveném běžném účtu.
Při exekuci účtu může fyzická osoba požádat banku o jednorázové vyplacení prostředků do trojnásobku životního minima jednotlivce. Při současné částce 4 860 korun jde o 14 580 korun, pokud je na účtu dostatek peněz. Toto vyplacení lze v rámci překrývajících se řízení využít pouze jednou.
Pro pravidelné přijímání chráněné části mzdy, důchodu či některých dávek slouží chráněný účet. Banka jej při splnění zákonných podmínek zřizuje a vede bezplatně. Pravidla jednorázové výplaty a chráněného účtu obsahuje § 304b a následující občanského soudního řádu.
Další částka platí při soupisu věcí v domácnosti. Zabavit nelze hotovost do dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy aktuálně do 9 720 korun. Tři podobně znějící hranice tak chrání tři odlišné situace.
Životní minimum proto není univerzální suma, pod kterou exekutor nikdy nesmí jít. U dávek, srážek ze mzdy, obstaveného účtu a hotovosti se používají jiné výpočty. Kdo kontroluje výplatní pásku, měl by hledat nezabavitelnou částku, nikoliv pouze životní či existenční minimum.
