Článek
Na úplné maximum je potřeba odložit přes 88 tisíc
Tři částky z titulku představují různé druhy podpory. U penzijního spoření stát posílá příspěvek přímo na smlouvu, daňový odpočet snižuje daň z příjmů a podpora stavebního spoření se připisuje až po skončení kalendářního roku.
Při běžné patnáctiprocentní sazbě daně lze získat celkem 12 280 korun ročně. K dosažení této částky ale nestačí posílat pár stokorun měsíčně. Pokud mají státní příspěvek i celý daňový odpočet vzniknout pouze prostřednictvím penzijka, musí vlastní vklady dosáhnout 68 400 korun za rok. Dalších 20 000 korun vyžaduje stavební spoření.
Celkem tedy člověk odloží nejméně 88 400 korun ročně, v průměru přibližně 7 367 korun měsíčně. Částka může být rozložena jinak, pokud se daňový limit využije prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu, životního pojištění nebo dalšího podporovaného produktu.
Na penzijko musí pravidelně odcházet 1 700 korun
Státní příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření odpovídá 20 procentům vlastního měsíčního vkladu. Nárok začíná při částce 500 korun, kdy stát přidá 100 korun.
Maximum vzniká při měsíční úložce 1 700 korun. Stát k ní přidá 340 korun, za dvanáct měsíců tedy 4 080 korun. Vyšší vlastní platba už státní příspěvek nezvětší. Pravidla a jednotlivé hranice zveřejnilo Ministerstvo financí.
Rozhodující je pravidelnost. Pokud na smlouvu v některém měsíci dorazí méně než 1 700 korun, bude nižší také příspěvek za tento měsíc. Jednorázový vysoký vklad na konci roku chybějící příspěvky automaticky nedožene. Penzijní společnost by musela peníze správně rozepsat jako předplatné na jednotlivá období.
Do potřebných 1 700 korun se navíc nepočítají peníze od zaměstnavatele. Pro státní příspěvek je rozhodující vlastní vklad účastníka. Zaměstnanecký benefit proto nemůže nahradit osobní platbu.
Výjimku představují lidé, kterým už byl přiznán starobní nebo předčasný starobní důchod. Ti od července 2024 státní příspěvek nedostávají, a to ani tehdy, pokud důchod zatím nepobírají a nadále pracují.
Daňová úspora začíná až nad hranicí pro státní příspěvek
Vlastní příspěvek 1 700 korun měsíčně zajistí nejvyšší podporu státu, ale ještě nevytvoří žádný daňový odpočet. Od základu daně lze u penzijka odečítat až tu část vlastních plateb, která tuto měsíční hranici přesahuje.
Roční limit odpočtu činí 48 000 korun. Pokud má být celý vyčerpán pouze penzijním spořením, musí účastník nad základních 1 700 korun posílat další 4 000 korun měsíčně. Celkový vlastní vklad tak dosáhne 5 700 korun měsíčně.
Odpočet 48 000 korun neznamená, že finanční úřad stejnou částku vrátí. Snižuje se o ni základ daně. Při sazbě 15 procent přinese úsporu 7 200 korun. Pokud část příjmu podléhá vyšší sazbě 23 procent a odpočet ji skutečně sníží, může daňový efekt dosáhnout až 11 040 korun.
Limit je společný pro všechny podporované produkty. Vedle penzijka do něj patří například dlouhodobý investiční produkt, vybrané životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče. Není tedy možné odečíst 48 tisíc za penzijko a dalších 48 tisíc za DIP. Společný limit potvrzuje Finanční správa.
Starobní důchodci mají odlišné pravidlo. Protože už nemají nárok na státní příspěvek, mohou při splnění daňových podmínek odečítat vlastní platby od první koruny, opět nejvýše do společného limitu 48 000 korun. Musí však mít zdanitelné příjmy, proti nimž lze odpočet uplatnit.
Příspěvek zaměstnavatele má vlastní limit
Peníze zaslané zaměstnavatelem nelze zahrnout do osobního daňového odpočtu. Mají samostatné zvýhodnění. Od daně jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na podporované produkty do společné výše 50 000 korun ročně.
Tento limit se opět neposuzuje pro každý produkt zvlášť. Příspěvky na penzijko, DIP, podporované životní pojištění nebo pojištění dlouhodobé péče se sčítají. Přehled pravidel uvádí Ministerstvo financí.
Zaměstnanec by si proto měl před koncem roku zkontrolovat vlastní platby, příspěvky firmy i částky vložené do ostatních produktů. Dvojí započtení stejného vkladu není možné.
Stavební spoření potřebuje dvacet tisíc za rok
U stavebního spoření se nezkoumá pravidelná měsíční platba, ale skutečně uspořená částka za celý kalendářní rok. Státní podpora činí pět procent z vkladu, nejvýše však z 20 000 korun. Maximum proto dosahuje 1 000 korun ročně.
Peníze mohou chodit měsíčně, což odpovídá přibližně 1 667 korunám, nebo jednorázově. Rozhodující je, aby byly na účet stavebního spoření připsány včas. Při prosincové platbě je rozumné nečekat na poslední pracovní den, protože opožděně připsaný převod se může započítat až do dalšího roku.
Více smluv vyšší podporu nepřinese. Zákonný limit tisíc korun se vztahuje na jednoho účastníka a na součet jeho smluv. Aktuální výpočet i pravidla pro převádění přebytků obsahuje zákon o stavebním spoření.
Stavebko navíc není spořicí účet s penězi kdykoliv po ruce. Pro výplatu státní podpory musí spoření zpravidla trvat alespoň šest let. Při dřívějším ukončení bez využití úvěru na bytové potřeby nárok na evidované podpory zaniká. Z tisícikoruny je také potřeba odečíst poplatek za vedení účtu a daň z úroků.
Nejvyšší příspěvek nemusí znamenat nejlepší rozhodnutí
Pro získání všech částek z titulku je nutné držet penzijní vklad na 5 700 korunách měsíčně a během roku vložit dalších 20 000 korun na stavební spoření. Stejného daňového výsledku lze dosáhnout i rozdělením 48 000 korun mezi více produktů.
Honba za podporou by však neměla spolknout pohotovostní rezervu. Penzijní produkty jsou dlouhodobé a u novějších smluv je daňová výhoda spojena zpravidla s desetiletým trváním a dosažením 60 let. Stavební spoření zase váže peníze na šest let. Před navýšením plateb se proto vyplatí porovnat poplatky, investiční strategii i dobu, po kterou se bez vložených peněz domácnost obejde.
