Článek
Vyšší sazba není potřeba, stačí posunout strop
Sociální pojištění se neodvádí z neomezeně vysoké částky. Jakmile zaměstnanec během kalendářního roku dosáhne maximálního vyměřovacího základu, z dalšího příjmu už pojistné neplatí on ani jeho zaměstnavatel.
Pro rok 2026 činí tato hranice 2 350 416 korun. Podle aktuálně zveřejněných parametrů má v roce 2027 vzrůst na 2 481 504 korun. Rozdíl dosahuje 131 088 korun. Stát tak pojistným zatíží větší část ročního příjmu než dosud.
Nejde o mimořádnou přirážku pro bohaté. Maximální vyměřovací základ se pravidelně odvozuje od průměrné mzdy a odpovídá jejímu 48násobku. Tento způsob výpočtu potvrzuje také Česká správa sociálního zabezpečení.
Částka pro rok 2027 odpovídá rozhodné průměrné mzdě 51 698 korun. V polovině září jde o aktuální propočet pro příští rok; rozhodující bude jeho potvrzení v příslušném vládním nařízení.
Běžné výplaty změnu nepocítí
Nový strop neznamená, že se sociální pojištění automaticky zvýší všem zaměstnancům. Člověk, jehož roční vyměřovací základ nepřekročí letošních 2 350 416 korun, už nyní odvádí pojistné z celého příjmu. Samotné posunutí horní hranice proto jeho výplatu nezmění.
Čistě orientačně odpovídá letošní strop pravidelné hrubé mzdě 195 868 korun měsíčně. V roce 2027 má měsíční průměr hranice dosáhnout 206 792 korun. Rozhodující je ovšem roční součet, nikoliv výše jedné konkrétní výplaty.
Do výsledku mohou zasáhnout prémie, roční odměny, bonusy nebo nepravidelně vyplácené provize. Zaměstnanec může mít několik měsíců podstatně nižší mzdu a přesto strop před koncem roku překročit.
Po jeho dosažení mzdová účtárna přestane sociální pojištění srážet. U lidí s pravidelně vysokou mzdou proto může čistá výplata ke konci roku skokově vzrůst. V roce 2027 tento okamžik přijde později, protože bude nutné nejprve vyčerpat vyšší limit.
Zaměstnanec odvede navíc přibližně 9 300 korun
Sazba sociálního pojištění zaměstnance nyní činí 7,1 procenta. Z rozdílu mezi letošním a příštím maximálním základem proto vychází dodatečný odvod přibližně 9 307 korun za rok. O tuto částku může člověk s příjmem bezpečně nad oběma stropy přijít na čisté roční mzdě.
Ještě více zaplatí firma. Při běžné zaměstnavatelské sazbě 24,8 procenta znamená posun stropu dodatečný náklad přibližně 32 510 korun za jednoho vysoce placeného zaměstnance. Celkové zvýšení odvodů zaměstnance a zaměstnavatele tak může překročit 41 800 korun.
Výpočet používá aktuální sazby zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí. U některých rizikových profesí platí pro zaměstnavatele zvýšené sazby, takže skutečný firemní dopad může být ještě větší.
Zaměstnanec však neuvidí celou změnu v jednom měsíci. Pojistné se sráží průběžně a rozdíl se projeví podle toho, kdy během roku nový strop vyčerpá.
U podnikatelů může rozdíl přesáhnout 38 tisíc
Stejná maximální hranice platí také pro osoby samostatně výdělečně činné. Při současné sazbě 29,2 procenta má maximální roční sociální pojištění OSVČ v roce 2027 dosáhnout přibližně 724 599 korun. Letos jde o 686 322 korun, rozdíl tedy činí více než 38 tisíc.
To ovšem neznamená, že se tato změna dotkne každého podnikatele s tržbami kolem 2,5 milionu korun. Strop se vztahuje k vyměřovacímu základu pro pojistné, nikoliv přímo k obratu. Rozhodují příjmy, výdaje a způsob, jakým se podle zákonných pravidel vyměřovací základ stanoví.
Navýšení horního limitu je navíc jiná změna než pravidelný růst minimálních záloh. Vysokopříjmovou OSVČ zajímá maximální roční základ, zatímco většina menších podnikatelů pocítí spíše pohyb povinného minima.
U více zaměstnavatelů může vzniknout přeplatek
Složitější situace nastává, pokud člověk během roku pracuje pro několik zaměstnavatelů. Každá firma zpravidla odvádí pojistné podle příjmu, který sama vyplatila, a nemusí vědět, kolik zaměstnanec vydělal jinde.
Jestliže součet základů ze všech zaměstnání překročí roční strop, zaměstnanec může požádat o vrácení přeplatku. K žádosti potřebuje potvrzení jednotlivých zaměstnavatelů. Ti je podle pokynů ČSSZ musí na požádání vystavit do osmi dnů.
Důležitý detail se týká firemní části pojistného. Zaměstnanci lze jeho přeplatek vrátit, avšak pojistné, které za něj odvedli různí zaměstnavatelé, se firmám zpětně nevrací.
Vyšší odvod se do důchodu nevrátí korunu za korunu
Z příjmů nad maximální základ se sociální pojištění neplatí, a proto se tato část výdělku nezohledňuje ani jako pojištěný příjem pro důchod. Vyšší strop tak rozšíří část mzdy, která se v důchodové evidenci objeví.
Neznamená to však, že se dodatečně odvedené tisíce jednou vrátí ve stejně vysoké penzi. Český důchodový systém je průběžný a výdělky při výpočtu důchodu procházejí redukčními hranicemi. Vyšší příjem může budoucí důchod zvýšit, ale podstatně méně než příjem nízký nebo průměrný. Princip systému vysvětluje MPSV v přehledu důchodové reformy.
Zdravotního pojištění se sociální strop netýká. U něj žádný maximální vyměřovací základ neexistuje, což výslovně uvádí také Všeobecná zdravotní pojišťovna. Odvádí se proto i z příjmů vysoko nad hranicí, na které už sociální pojištění končí.
Nejvyšší příjmové skupiny tak v roce 2027 nečeká nová sazba, ale méně nápadný zásah. Stejná mzda zůstane sociálním pojištěním zatížena o něco déle a konečná úspora po dosažení stropu bude nižší než letos.
