Článek
Třináct tisíc stát vyplatí pouze na první dítě
Porodné představuje jednorázovou dávku určenou rodinám s nižšími příjmy. Na první živě narozené dítě činí 13 000 korun, na druhé dítě 10 000 korun. U třetího ani dalšího potomka už nárok nevzniká.
Nezáleží přitom na tom, zda rodiče o porodné u předchozích dětí požádali. Pořadí se určuje podle počtu narozených dětí, nikoliv podle počtu vyplacených dávek. Kdo tedy o peníze po narození prvního dítěte nepožádal, nemůže si chybějících 13 000 korun vybrat při narození třetího potomka.
Dávka se nevyplácí automaticky společně s rodičovským příspěvkem. Rodina o ni musí požádat a doložit své příjmy. Zákon o státní sociální podpoře stanovuje pevnou částku 13 000 korun na první a 10 000 korun na druhé dítě.
Zvláštní situace nastává u dvojčat narozených ženě, která dosud žádné dítě neměla. Jedno dítě se považuje za první a druhé za druhé, takže při splnění příjmové podmínky může rodina získat celkem 23 000 korun. U trojčat se již na třetí dítě nic dalšího nepřidává.
Příjem nesmí překročit 2,7 násobek minima
Samotná nízká výplata jednoho z rodičů nestačí. Úřad práce sčítá rozhodné čisté příjmy společně posuzovaných členů rodiny a porovnává jejich měsíční průměr s 2,7násobkem životního minima domácnosti.
Částka životního minima se skládá z hodnot přiřazených jednotlivým členům. V současnosti připadá 4 470 korun na první dospělou osobu v domácnosti, 4 040 korun na druhého dospělého a 2 480 korun na dítě mladší šesti let. Aktuální hodnoty zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Z těchto částek vycházejí následující maximální průměrné čisté příjmy:
- Osamělý rodič a první narozené dítě: nejvýše 18 765 Kč měsíčně.
- Dva rodiče a první narozené dítě: nejvýše 29 673 Kč měsíčně.
- Osamělý rodič a dvě děti mladší šesti let: nejvýše 25 461 Kč měsíčně.
- Dva rodiče a dvě děti mladší šesti let: nejvýše 36 369 Kč měsíčně.
Pokud je starší sourozenec ve věku od šesti do patnácti let, jeho životní minimum je vyšší. U dvou rodičů, tohoto staršího dítěte a novorozence proto příjmový strop dosahuje 37 908 korun měsíčně.
Zákon používá formulaci, že příjem nesmí stanovenou hranici převýšit. Domácnost s průměrem přesně 29 673 korun se tedy do limitu ještě vejde. Při částce 29 674 korun už podmínku nesplní.
Výplata z měsíce před porodem nemusí rozhodovat
Příjem se neposuzuje pouze za poslední měsíc ani podle aktuální situace rodiny. Rozhodným obdobím je celé kalendářní čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí narození dítěte.
Narodí-li se dítě například v srpnu, spadá porod do třetího čtvrtletí. Úřad proto použije příjmy dosažené od dubna do června. Sečte je a vypočítá z nich měsíční průměr. Výrazný pokles příjmu v červenci nebo srpnu už tento výpočet nezmění.
Stejně může rodině uškodit mimořádná odměna vyplacená během posuzovaného čtvrtletí. Naopak několik měsíců pracovní neschopnosti může rozhodný průměr snížit. Mezi započitatelné položky patří zejména čisté příjmy ze zaměstnání a podnikání, důchody, výživné, příjmy z pronájmu, podpora v nezaměstnanosti a dávky nemocenského pojištění.
Nezapočítává se například daňový bonus, stipendium, příspěvek na péči, mimořádná jednorázová sociální pomoc nebo nová dávka státní sociální pomoci. MPSV ve svém přehledu uvádí podrobnější seznam zahrnovaných příjmů a výjimek.
Nesezdaný pár se může posuzovat společně
Svatba sama o sobě nerozhoduje. Pokud matka žije s otcem dítěte ve společné domácnosti, jeho příjem se zpravidla započítá také. Nestačí proto uvést, že rodiče nejsou manželé.
Pokud rodiče prokazatelně nejméně tři měsíce společně nežijí, může Úřad práce rozhodnout, že druhého rodiče mezi společně posuzované osoby nezahrne. Nejde však o automatické pravidlo a úřad může požadovat doložení skutečného uspořádání domácnosti.
Do rodiny se zahrnují také starší nezaopatřené děti. Jejich věk ovlivňuje výši životního minima, a tím i konečný příjmový strop. Proto dvě rodiny se stejnou výplatou a stejným počtem členů nemusejí mít naprosto shodný limit.
Nárok může vzniknout také při převzetí dítěte
Porodné může získat rovněž člověk, který převezme dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Musí jít o jeho první nebo druhé narozené či převzaté dítě a rodina musí splnit stejnou příjmovou podmínku.
Otec narozeného dítěte může o dávku žádat v případě, že matka zemřela, ke dni porodu splňovala zákonné podmínky a porodné dosud nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Přehled těchto situací uvádí oficiální stránka MPSV věnovaná porodnému.
Na podání žádosti je jeden rok
Žádost vyřizuje Úřad práce. MPSV nabízí online formulář i dokument pro vytištění. Obvykle je nutné doložit totožnost členů rodiny, rodný list dítěte a čtvrtletní příjmy všech společně posuzovaných osob. Člověk bez příjmů přikládá příslušné prohlášení.
O porodné lze požádat nejpozději do jednoho roku od narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Podmínky se ale vždy posuzují zpětně k rozhodnému okamžiku. Pozdější ztráta práce proto sama o sobě nezaloží nárok, pokud rodina v příslušném čtvrtletí překročila stanovený limit.
Před podáním žádosti se vyplatí sečíst čisté příjmy za správné tři měsíce a zkontrolovat, kdo všechno patří mezi společně posuzované osoby. Právě záměna aktuální výplaty za čtvrtletní průměr bývá důvodem, proč očekávaných 13 000 korun nakonec nepřijde.
