Spaní se psem: Pro psychiku to může být příjemné, pro hluboký spánek už méně

Pro mnoho lidí představuje večerní přítomnost psa uklidňující rituál. Zvíře zmírňuje pocit samoty, odvádí pozornost od starostí a může přinášet subjektivní pocit bezpečí. Ten bývá zvlášť silný u lidí, kteří žijí sami nebo se večer potýkají s úzkostí.

Takové pocity nejsou vymyšlené. Americký Národní institut zdraví uvádí, že kontakt se zvířaty může souviset s nižší hladinou kortizolu, nižším krevním tlakem, menším pocitem osamělosti a lepší náladou. Současně ale upozorňuje, že výsledky výzkumů nejsou jednotné a stejný mazlíček nemusí prospívat každému stejně. Pozitivní vliv se vztahuje především ke vztahu a kontaktu se zvířetem, nikoliv automaticky k osmi hodinám stráveným na jedné matraci.

Právě tady se odděluje psychické uklidnění od kvality spánku. Pes může pomoci člověku usnout, a přesto ho během noci opakovaně budit.

Jednu z nejčastěji citovaných studií provedli výzkumníci spojení s Mayo Clinic. Po sedm nocí sledovali 40 zdravých dospělých a jejich psy pomocí pohybových senzorů. Do výzkumu nebyli zařazeni lidé se spánkovou poruchou ani štěňata mladší šesti měsíců.

Průměrná spánková efektivita účastníků dosáhla 81 procent. Tento údaj vyjadřuje, jakou část doby strávené v posteli člověk skutečně prospal. Výsledek byl horší, pokud se pes nacházel přímo na posteli, než když spal pouze ve stejné místnosti. Rozdíl byl statisticky významný. Autoři proto došli k závěru, že jeden pes v ložnici nemusí zdravému dospělému spánek výrazně narušovat, jeho umístění však hraje důležitou roli. Výsledky zveřejnil odborný časopis Mayo Clinic Proceedings.

Studie ale neposkytuje definitivní odpověď pro každého majitele. Soubor tvořilo pouze 40 lidí, z nichž 88 procent byly ženy, a sledování trvalo jediný týden. Výzkumníci navíc používali senzory pohybu, nikoliv vyšetření mozkové aktivity ve spánkové laboratoři.

Z těchto dat proto nelze přesně určit, kolik minut hlubokého spánku účastníci ztratili. Lze pouze říci, že člověk spal méně souvisle nebo strávil větší část noci vzhůru. Výraz „hluboký spánek“ je tak v tomto případě spíše praktickou zkratkou pro klidnou a nepřerušovanou noc než názvem skutečně změřené spánkové fáze.

Pes se během noci otočí, seskočí na podlahu, zatřese obojkem nebo zareaguje na zvuk za dveřmi. Majitel se může na několik sekund probrat a ráno o tom vůbec neví. Pokud se taková mikroprobuzení opakují, spánek se rozpadá na kratší úseky.

Větší pes navíc zabírá prostor, vyzařuje teplo a nutí člověka spát v nepřirozené poloze. Starší zvíře může potřebovat častěji ven, zatímco mladý nebo ostražitý pes reaguje na každý pohyb v domě. Rozdíl proto může být výraznější než samotná přítomnost psa v místnosti.

Rozsáhlejší americký výzkum z roku 2024 pracoval s údaji od 1 591 dospělých. Lidé, kteří uváděli společné spaní s domácími zvířaty, častěji popisovali horší kvalitu spánku a závažnější příznaky nespavosti. Souvislost byla výraznější u majitelů psů a v domácnostech s více zvířaty. Výzkum zároveň nepotvrdil, že by společné spaní tlumilo negativní dopad stresu na spánek. Studie vyšla v časopise Scientific Reports.

Ani tentokrát ale nelze jednoduše říci, že problémy způsobil pes. Šlo o průřezový výzkum založený na dotaznících. Je možné, že lidé se špatným spánkem pouštějí psa do postele častěji, protože u něj hledají uklidnění.

Samostatným problémem jsou alergeny. Alergická reakce nevzniká pouze kvůli viditelným chlupům. Psi vytvářejí alergenní bílkoviny, které se nacházejí v kožních částicích, slinách a moči. Na srsti mohou do ložnice přinést také pyl a prach.

Pokud pes leží u polštáře, dostává se majitel do těsného kontaktu s alergeny na několik hodin. Výsledkem může být ucpaný nos, kašel, svědění očí, sípání nebo opakované probouzení. Člověk pak ráno vnímá pouze únavu a souvislost se zvířetem ho nemusí napadnout.

Americká odborná společnost alergologů doporučuje lidem s prokázanou alergií držet psa mimo ložnici. Upozorňuje také, že žádné plemeno není zcela hypoalergenní a množství alergenu bývá vyšší v místnostech, do nichž má pes pravidelný přístup. Pomoci může čistička vzduchu s HEPA filtrem a účinné vysávání, největší rozdíl však udělá omezení kontaktu se zvířetem v prostoru určeném ke spánku.

Zdravý a pravidelně ošetřovaný pes nepředstavuje pro běžného dospělého v posteli automaticky vážné zdravotní riziko. Zvířata však mohou přenášet některé mikroorganismy, i když vypadají zdravě.

Větší opatrnost je namístě u dětí mladších pěti let, lidí starších 65 let a osob s oslabenou imunitou. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje pravidelné veterinární kontroly, očkování, odčervení a ochranu proti blechám a klíšťatům. Důležité je také mytí rukou a čištění míst, která zvíře používá. CDC zároveň připomíná, že riziko přenosu infekcí závisí na zdravotním stavu člověka i zvířete.

Pes by neměl olizovat obličej, otevřené rány ani zdravotnické pomůcky. Do postele nepatří zvíře s průjmem, kožním onemocněním, parazity nebo neobjasněným kašlem. Opatrnost vyžaduje také pes, který se při náhlém probuzení leká, vrčí nebo už někdy kousl.

Majitelé často tvrdí, že bez psa spí hůře, aniž by obě možnosti skutečně porovnali. Pomoci může jednoduchý čtrnáctidenní pokus. První týden nechte psa na jeho obvyklém místě, druhý mu připravte vlastní pelíšek vedle postele.

Každé ráno si poznamenejte dobu usínání, počet zapamatovaných probuzení, pocit po probuzení a odpolední únavu. Hodinky nebo chytrý prsten mohou přidat orientační údaje, nejsou však lékařským vyšetřením.

Pokud se spánek po přesunu psa zlepší, nemusí zvíře opustit ložnici úplně. Pelíšek v její blízkosti zachová pocit přítomnosti a současně omezí pohyb, teplo i tahání o peřinu. Právě tento kompromis nejlépe odděluje blízkost psa od potřeby sdílet jednu matraci.

Přetrvávající silná únava, hlasité chrápání, lapání po dechu nebo dlouhodobá nespavost už ale nepatří pouze do debaty o domácím mazlíčkovi. V takovém případě je vhodné obrátit se na lékaře. Pes může noc rušit, neměl by však zakrýt skutečnou spánkovou poruchu.